II.ÚS 868/12 · Ústavní soud České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. Š., zastoupené JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. 21 Co 421/2011, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a 1) A. J. a 2) nezl. M. Š., zastoupeného opatrovníkem Městským úřadem ve Znojmě, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Městský úřad Znojmo se ustanovuje opatrovníkem vedlejšího účastníka řízení, nezletilého M. Š., pro zastupování v řízení.

Vykonatelnost výroku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. 21 Co 421/2011, se do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti odkládá.

Odůvodnění:

Včas podaným návrhem vykazujícím veškeré náležitosti ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), brojí stěžovatelka proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž bylo v její neprospěch změněno usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 6. 12. 2011, č. j. 6 C 154/2011-20. Napadeným usnesením odvolací soud v rámci řízení o určení otcovství a o úpravu výchovy a výživy nezletilého dítěte nařídil předběžné opatření, jímž stěžovatelce uložil povinnost umožnit žalobci (nyní vedlejší účastník) A. J. styk s jejím synem, nezletilým M. Š.

Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanoveními § 192 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a § 37 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rodině"), nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, ustanoví soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla ustanoví orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý postavení vedlejšího účastníka řízení a jeho zákonná zástupkyně - matka a muž, který tvrdí otcovství k němu, jsou účastníky řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno ustanovit nezletilému kolizního opatrovníka ve smyslu § 37 zákona o rodině. Soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.

Spolu s návrhem na zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud odložil jeho vykonatelnost, a to s odůvodněním, že výkon je schopen přivodit stěžovatelce i nezletilému větší újmu, než jaká by vznikla jeho odložením navrhovateli.

Zásadně platí, že podaná ústavní stížnost nemá odkladný účinek (srov. ustanovení § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s ustanovením § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Nejde sice o rozhodnutí meritorní, ale "pouze" o předběžné opatření, které poměry účastníků neuspořádává konečným způsobem. Nicméně i toto pravomocné a vykonatelné rozhodnutí odvolacího soudu může v daném případě a daných souvislostech být závažným a těžko reparovatelným zásahem do základních práv stěžovatelky, a to zejména vzhledem ke specifickým skutkovým okolnostem případu, kdy otcovství vedlejšího účastníka k nezletilému není postaveno na jisto a nezletilý je dosud velmi útlého věku, jakož i vzhledem k postupu odvolacího soudu (měnícího zamítavé usnesení o předběžném opatření). Jakkoliv bude Ústavní soud v řízení postupovat s maximálním možným urychlením, nelze vyloučit, že si rozhodnutí vyžádá čas, který bude předmětu řízení neúměrný. Proto Ústavní soud k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí přistoupil. Výsledek řízení o ústavní stížnosti tím ovšem nijak předjímal.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 13. března 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu