Constitutional complaint dismissed for procedural defects and filing after the 60-day statutory deadline expired.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and the expiration of the statutory filing deadline. The applicant had previously lodged a defective complaint in 2011 that was rejected for lack of legal representation, and her new submission arrived after the 60-day period following the final court decision. The court ruled that the deadline is absolute and cannot be extended, necessitating the dismissal of the new filing as untimely.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 85/1996 Coll., on the legal profession; A constitutional complaint must satisfy formal requirements including legal representation and must be filed within a strict 60-day period from the final decision, which is non-extendable.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky M. Š., zastoupené Mgr. Ilonou Karlovou, advokátkou se sídlem Písek, Karlova 108, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 6 Co 2505/2010-360 ze dne 14. 7. 2011 a usnesení Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 90/2007-110 ze dne 22. 3. 2010, a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 2544/2010-265 ze dne 14. 7. 2011 a rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 130/2009-123 ze dne 20. 7. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 2. 2012 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů pro porušení článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti v záhlaví citovaným rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích, které nabyly právní moci dne 14. 9. 2011 a dne 21. 9. 2011, podala dne 26. 9. 2011 ústavní stížnost, jíž byla přiřazena spisová značka
II. ÚS 2899/11
. Stěžovatelka se proto domnívá, že jí byla zachována zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti.
Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V daném případě k takovému závěru nedospěl.
Ze spisu vedeného pod
sp. zn. II. ÚS 2899/11
Ústavní soud ověřil, že dne 29. 9. 2011 bylo Ústavnímu soudu skutečně doručeno podání stěžovatelky obsahující námitky proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích týkajícím se jejích nezletilých dcer N. K. a A. P. Š. Vzhledem k tomu, že zmíněné podání nesplňovalo formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelka kromě jiného nebyla zastoupena advokátem ve smyslu § 30 a § 31 citovaného zákona, soudce zpravodaj stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 13. 10. 2011 k odstranění vad návrhu ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta byla na základě přípisu stěžovatelky dopisem ze dne 2. 11. 2011 prodloužena o dalších 15 dnů. Kromě poučení o náležitostech návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti a informace o možnosti obrátit se na ČAK se žádostí o určení advokáta ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, obsahovaly výzvy upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude návrh odmítnut. Stěžovatelka výzvy osobně převzala dle doručenek dne 18. 10. 2011 a dne 4. 11. 2011. Vytýkané vady však přes řádné poučení v určené lhůtě k odstranění vad návrhu neodstranila. Soudce zpravodaj proto návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ze dne 19. prosince 2011 podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, čímž toto řízení skončilo. Nyní předkládané podání stěžovatelky ze dne 7. 2. 2012 je tedy nutno posoudit jako nový návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta, podmiňující vedle dalších požadavků možnost věcného projednání ústavní stížnosti, je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2010
sp. zn. IV. ÚS 2029/10
).
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že napadené rozsudky nabyly právní moci dne 14. 9. 2011 a dne 21. 9. 2011, což je patrno i z předložených kopií těchto rozhodnutí, na jejichž prvních stranách je v levém horním rohu den právní moci vyznačen. Počátek šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti se pak odvíjí ode dne, kdy stěžovatelce byly předmětné rozsudky doručeny. Nyní posuzovaná ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 7. 2. 2012, z čehož plyne, že byla zcela zjevně podána po uplynutí 60 denní lhůty stanovené pro její podání.
Z uvedených důvodů soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. února 2012
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj