Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 269/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.269.12.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of administrative court remedies regarding pension increase denial.

Numero d'incarto III.ÚS 269/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint regarding the denial of a pension increase. The applicant argued for a review of his pension amount but failed to file an administrative lawsuit against the Social Security Administration's decision as required by law. The court ruled that since the applicant had not exhausted all available legal remedies, the constitutional complaint was procedurally inadmissible and could not be substantively examined.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 65 odst. 1 a 2 s. ř. s.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, specifically administrative litigation.

Parole chiave

Generato dall'IA
non-exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility administrative litigation requirement pension increase denial procedural exhaustion principle

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
§ 65 odst. 1 s. ř. s.
vyslovení jeho nicotnosti (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).
§ 65 odst. 2 s. ř. s.
s., avšak tvrdí, že byl postupem správního orgánu krácen na právech, jež mu příslušejí takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s. ř. s.).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 72 a násl. zákona o Ústavním soudu
d) Ústavy České republiky]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti stěžovatele F. T., proti postupu České správy sociálního zabezpečení ve věci č. 490 106 088, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem označeným jako ústavní stížnost se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud "posoudil" situaci ohledně výše jeho starobního důchodu, který mu byl přiznán Českou správou sociálního zabezpečení.

Z listin připojených navrhovatelem k ústavní stížnosti se podává, že rozhodnutím ze dne 27. 1. 2011, č. 490 106 088, zamítla Česká správa sociálního zabezpečení žádost navrhovatele o zvýšení starobního důchodu a to "pro nesplnění podmínek § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů".

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 4. 2011, č. j. 490 106 088/315-LB, byly (s podrobným zdůvodněním) zamítnuty jeho námitky, které proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 27. 1. 2011 podal a dostalo se mu řádného poučení, že může proti tomuto rozhodnutí podat žalobu dle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a to včetně lhůty a místa k jejímu podání.

Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že navrhovatel správní žalobu proti výše označeným rozhodnutím správního orgánu nepodal.

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva a povinnosti, se může žalobou ve správním soudnictví domáhat zrušení takového rozhodnutí, event. vyslovení jeho nicotnosti (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i ten účastník řízení před správním orgánem, jemuž se nedostalo rozhodnutí dle § 65 odst. 1 s. ř. s., avšak tvrdí, že byl postupem správního orgánu krácen na právech, jež mu příslušejí takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí (§ 65 odst. 2 s. ř. s.).

I zde proto platí, že byla-li stěžovateli otevřena možnost užití procesního prostředku k ochraně jeho práva, jmenovitě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s., o níž byl správním orgánem řádně poučen, je ústavní stížnost zjevně podána za situace, kdy stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; tomu odpovídají i důsledky, jež předjímá výše citované ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

O výjimečné okolnosti, za kterých podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu není nezbytné vyčerpat všechny procesní prostředky, zde přitom nejde.

Ústavní soud nepřehlédl, že stěžovatel vznesl předmětný požadavek mimo zastoupení advokátem ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, leč k odstranění této vady jej nevyzýval, neboť ani její náprava by nic nemohla změnit na tom, že odpovídající návrh není způsobilý meritorního projednání.

Z výše vyložených důvodů nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2012

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj