Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to failure to exhaust remedies via appeal for confusion.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L. M. regarding alleged bias and violation of fair trial rights. The applicant argued that a judge in the appellate court was improperly involved due to a personal connection revealed in a prior document. The court determined that the claim of procedural unfairness could and should have been addressed through a specific appeal for confusion under the Civil Procedure Code rather than directly to the Constitutional Court.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all available legal remedies, such as an appeal for confusion, which are the proper means to challenge procedural defects.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 6. února 2012 o ústavní stížnosti L. M., zastoupené JUDr. Tatianou Poupovou, advokátkou, AK se sídlem Na Pankráci 58, 140 00 Praha 4, proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2011 č. j.16 P 36/2008-162 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2011 č. j. 19 Co 326/2011-202 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením o porušení práva na spravedlivý proces (zejména pak práva na zákonného soudce a práva na rovnost účastníků řízení) a práva na ochranu rodinného života.
Stěžovatelka především namítala, že JUDr. Jiří Škopek, člen senátu Krajského soudu v Praze rozhodujícího o jí podaném odvolání, měl být z projednávání věci vyloučen. Toto své tvrzení podpořila stěžovatelka odkazem na č. l. 49 spisu Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 16 P 36/2008. Zde se měl dle stěžovatelky nacházet přípis soudkyně Okresního soudu v Příbrami (manželky JUDr. Jiřího Škopka, tedy člena rozhodujícího senátu odvolacího soudu), JUDr. B. Š., v němž mělo být uvedeno: "V předmětné věci jsem podjata, neboť znám osobně dědečka nezletilé, který podal také návrh na úpravu styku. Je kamarádem manžela. Navíc ho znám i z dřívějšího častého pracovního styku."
Dále stěžovatelka v ústavní stížnosti uplatnila i námitky hmotněprávní, vztahující se k tvrzenému porušení práva na ochranu rodinného života; jejich rekapitulace by však byla, s ohledem na dále vyložený důvod aktuální věcné neprojednatelnosti návrhu, nadbytečná.
II. Skutkový děj a průběh řízení před obecnými soudy netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť je účastníkům řízení znám.
III. Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a posléze řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde však o návrh nepřípustný.
Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je návrh nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Jde o projev subsidiarity ústavní stížnosti ve vztahu k ostatním prostředkům ochrany práva.
V projednávané věci je stěžovatelčinou prvotní a klíčovou námitkou argument, dle něhož v odvolacím řízení o jí podaném odvolání rozhodoval podjatý (vyloučený) soudce.
Podle ustanovení § 229 odst. 1, písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), lze rozhodnutí odvolacího soudu, na němž se podílel vyloučený soudce, napadnout žalobou pro zmatečnost, a to ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí (§ 234 odst. 3 o. s. ř.).
Jelikož námitka stěžovatelky (zejména ve spojení s jí citovaným přípisem) byla způsobilá vyvolat závažné pochybnosti o řádnosti procesu před odvolacím soudem, vyžádal si Ústavní soud spis Okresního soudu v Příbrami sp. zn. 16 P 36/2008 a ověřil, že stěžovatelkou citované prohlášení JUDr. B. Š. skutečně bylo ve spisu založeno (č. l. 49) a že jeho znění odpovídá citaci obsažené v ústavní stížnosti (srov. shora).
Za takového stavu je zřejmé, že stěžovatelka objektivně dokládá pochybnosti o tom, zda řízení před odvolacím soudem nebylo zmatečné. Tyto pochybnosti však s ohledem na shora zmíněnou subsidiaritu ústavní stížnosti nemohou být za stávající procesní situace řešeny Ústavním soudem, nýbrž pouze soudem obecným, příslušným k rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost; právě tato žaloba je procesním prostředkem, který má stěžovatelka k dispozici za účelem obrany svých práv.
Pro uvedené nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 6. února 2012
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj