Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 115/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.115.12.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to filing after the 60-day statutory deadline. The Court lacks jurisdiction to review ordinary court decisions directly. The Court ruled the complaint inadmissible because it was filed late. The Court emphasized that constitutional complaints are a specific remedy for fundamental rights violations. The Court held that the 60-day limit applies strictly to the Constitutional Court's own docket. The Court found no merit in the applicant's arguments regarding the debt order. The Court concluded that the procedural defect precluded any substantive review of the case.

Numero d'incarto I.ÚS 115/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by M. Š. against a regional court judgment ordering payment of approximately 60,000 CZK. The applicant submitted the complaint personally to the regional court in Brno on March 29, 2011, but it was not forwarded to the Constitutional Court until January 11, 2012, well after the statutory deadline. The Court ruled that the 60-day filing period begins only when the applicant submits the complaint to the Constitutional Court itself, not when it is received by another court. Consequently, the Court determined the complaint was procedurally inadmissible as late and refused to examine the merits of the underlying debt dispute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are a specific remedy for fundamental rights violations and must be filed within 60 days of submission to the Constitutional Court, not upon receipt by other courts.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility statutory filing deadline Constitutional Court jurisdiction procedural defect dismissal fundamental rights protection Czech constitutional law late submission rejection

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
čl. 81 Ústavy ČR
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
čl. 90 Ústavy ČR
81 a čl. 90 Ústavy ČR) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti M. Š., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12.1.2011, č.j. 28 Co 143/2010-257, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podáním ze dne 29.3.2011 napadl v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit částku cca 60 000,- Kč. Ústavní stížnost doručil osobně do podatelny Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně dne 29.3.2011 a soud ji postoupil Ústavnímu soudu dne 11.1.2012.

Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy ČR) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Z výše připomenuté právní úpravy je zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti počala plynout doručením rozsudku odvolacího soudu stěžovateli. Ústavní soud však není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy (případně před orgány veřejné správy), pročež zachování příslušných lhůt (např. podle § 72 zákona o Ústavním soudu) je dáno pouze podáním návrhu Ústavnímu soudu. Z tohoto důvodu podání ústavní stížnosti jinému soudu než Ústavnímu soudu nemá za následek zahájení řízení. V posuzované věci, aniž by bylo nutno zjišťovat den doručení napadeného rozsudku stěžovateli, tak bylo jeho podání doručeno Ústavnímu soudu až po zákonem stanovené lhůtě.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2012

Ivana Janů

soudce zpravodaj