Constitutional Court allows Constitutional complaint to continue with deceased plaintiff's sole heir as legal successor.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court permitted the constitutional complaint to proceed with the deceased plaintiff's sole heir, D. H., as her legal successor. The plaintiff had originally sought to annul court decisions regarding state liability for damages caused by incorrect administrative procedures. The Court determined that the underlying right to compensation was not strictly personal and could be inherited, unlike rights extinguished by death.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; občanský soudní řád: If a party dies during a constitutional complaint proceeding, the court shall continue the proceedings with the legal successor if the substantive right is not strictly personal and does not extinguish upon death.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatelky D. Š., dříve zastoupené JUDr. Martou Ustrnulovou, advokátkou se sídlem Boušova 792, Praha 9, adresa doručování: Husitská 63, 130 00 Praha 3, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 4. 2009, č. j. 23 C 3/2002-138, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2009 č. j. 68 Co 459/2009-160, takto:
Po zemřelé stěžovatelce D. Š. bude v řízení o ústavní stížnosti pod
sp. zn. I. ÚS 672/10
pokračováno s dědičkou D. H.
Odůvodnění:
I. V ústavní stížnosti se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů, neboť jimi došlo - podle jejího názoru - k porušení jejích základních práv na soudní ochranu, plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny") a z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy").
V záhlaví uvedená advokátka Ústavnímu soudu sdělila, že stěžovatelka dne XX. X. XXXX (v průběhu řízení o ústavní stížnosti) zemřela a že jediným dědicem je D. H.; advokátka současně přiložila úmrtní list stěžovatelky a plnou moc udělenou jí D. H. k zastupování v tomto řízení pod
sp. zn. I. ÚS 672/10
.
Advokátka dále Ústavnímu soudu zaslala usnesení soudu o projednání dědictví po stěžovatelce D. Š. Z usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 11. 2010, č. j. 36 D 905/2010-44, se podává, že veškerý majetek spadající do dědictví nabývá D. H. jako dcera stěžovatelky.
II. Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel.
Podle § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Protože stěžovatelka po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřela, a tím ztratila způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 občanského soudního řádu, § 7 odst. 2 občanského zákoníku), zabýval se Ústavní soud otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatelky či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti se stěžovatelka, s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Ústavní soud zjistil, že původní stěžovatelka se žalobou, odvolávající se na zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, domáhala, aby byla žalované České republice - Ministerstvu financí uložena povinnost zaplatit jí konkrétní částku s příslušenstvím, a to z titulu tvrzené náhrady škody, jež jí (prý) byla způsobena nesprávným úředním postupem obecného soudu. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl (a z části zastavil řízení) a Městský soud v Praze toto rozhodnutí ústavní stížností rovněž napadeným rozsudkem jako věcně správné potvrdil.
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o právo, jež by bylo podle hmotného práva vázáno na osobu stěžovatelky; skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí účastníka nedochází k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a nejde o případ, kdy by bylo zřejmé, že účastník řízení nemá žádného právního nástupce. Z povahy věci plyne, že se nejedná o práva účastníka řízení, která by nepřecházela na jeho právní nástupce, a že by bylo nutné z tohoto důvodu řízení zastavit.
III. Vzhledem k uvedeným okolnostem Ústavní soud podle § 107 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu rozhodl, že v řízení o ústavní stížnosti bude pokračováno s dědičkou zemřelé stěžovatelky, a sice s její dcerou D. H.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2012
Vojen Güttler
předseda senátu