Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3861/11 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3861.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding civil litigation costs allocation.

Numero d'incarto IV.ÚS 3861/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a litigant against a regional court's decision altering litigation costs. The applicant argued that the appellate court failed to consider the opposing party's conduct causing him damages, violating his rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court found no violation because the appellate court properly applied civil procedure law and provided sufficient reasoning for its cost adjustment.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded and must be rejected if the constitutional court finds no interference with fundamental rights or freedoms based on the contested decision.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs civil procedure law manifestly unfounded Charter of Fundamental Rights appellate court cost allocation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod
čl. 9 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl.
čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu
§ 150 občanského soudního řádu
1 občanského soudního řádu, když vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč neshledal důvody pro použití výjimečného ustanovení § 150 občanského soudního řádu, tedy důvody, pro něž by jí úhradu nákladů jako úspěšné účastnici předmětného řízení nemusel přiznat.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele J. T., zastoupeného JUDr. Ivou Misíkovou, advokátkou se sídlem Mladá Boleslav, Smetanova 834, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. září 2011 č. j. 29 Co 422/2011-76 a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. června 2011 č. j. 18 C 230/2010-56, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž odvolací soud změnil výrok soudu I. stupně o nákladech řízení. Uvedl, že jeho žaloba o zaplacení částky 29.881,- Kč s příslušenstvím byla Okresním soudem v Mladé Boleslavi zamítnuta a jemu uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení částkou 1.000,- Kč. K jejímu odvolání soud toto rozhodnutí o nákladech řízení změnil - byl zavázán k úhradě nákladů řízení žalované částkou 15.936,- Kč a částkou 960,- Kč jako nákladů odvolacích, přičemž podle jeho přesvědčení soud ve svém rozhodnutí nezohlednil chování žalované, pro které mu vznikla škoda, a to nikoliv bezvýznamná. Rozhodnutím Krajského soudu v Praze se cítí proto dotčen v právech, zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 9 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z uvedených důvodů navrhl zrušení výroků o nákladech řízení jak odvolacího soudu, tak soudu I. stupně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud k odvolání žalované, proti níž byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, přezkoumal výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně a opodstatněně jej změnil tak, že žalobci uložil povinnost uhradit žalované náklady řízení nikoliv částkou 1.000,- Kč ale částkou 15.936,- Kč. Učinil tak v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč neshledal důvody pro použití výjimečného ustanovení § 150 občanského soudního řádu, tedy důvody, pro něž by jí úhradu nákladů jako úspěšné účastnici předmětného řízení nemusel přiznat. Na toto odůvodnění lze v dalším zcela odkázat, když možno dodat, že obsah odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, který o nákladech řízení žalované rozhodl s odvoláním na výše citovaný § 150 občanského soudního řádu, neobsahuje pro použití tohoto ustanovení dostatečná skutková zjištění.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2012

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu Ústavního soudu