Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding refusal of legal fees as reasonable and necessary. The court rejects the claim that the lower court's decision violated constitutional rights. The court relies on prior precedent to uphold the lower court's assessment of legal costs. The decision confirms that refusing a portion of legal fees is constitutionally acceptable. The court finds no violation of the right to a fair trial or property rights. The ruling emphasizes consistency with previous constitutional jurisprudence on similar matters. The court concludes that the lower court's reasoning was fully acceptable under constitutional law.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Bazcom, a.s., against a district court judgment awarding travel expenses and legal fees. The complainant argued that the lower court's refusal to grant a portion of the legal fees violated her constitutional rights and the right to a fair trial. The court rejected this claim by relying on its previous decision in a nearly identical case, finding the lower court's assessment of the fees as unreasonably incurred to be fully acceptable. Consequently, the court held that no constitutional violation occurred and dismissed the complaint without a new hearing.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud již existuje rozhodnutí Ústavního soudu, které shodně odmítlo podobnou ústavní stížnost založenou na stejných argumentech a faktech.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky Bazcom, a.s., se sídlem v Praze 2, nám. Míru 820/9, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem v Praze 2, nám. Míru 820/9, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 7 EC 245/2010-33 ze dne 12. 9. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka, s odkazem na porušení jejích práv zaručených čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i na porušení čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a na omezení práva soutěžitele na podnikání zakotveného v čl. 26 Listiny, domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem prvního stupně v řízení o žalobě stěžovatelky - právního nástupce Dopravního podniku města Ústí nad Labem - proti žalované J. Š. o zaplacení částky 1.015,- Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna žalovanou částku stěžovatelce zaplatit. Dále bylo žalované uloženo nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění rozhodnutí Okresní soud v Ústí nad Labem podrobně zdůvodnil, proč stěžovatelce nepřiznal dále požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, které považoval za neúčelně vynaložené.
Projednávaná ústavní stížnost je založena na totožné argumentaci jako předchozí návrhy stěžovatelky, o nichž bylo vedeno řízení pod
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
. V tomto řízení byl Ústavní soud konfrontován po skutkové i právní stránce se shodnými případy stěžovatelky, přičemž shledal, že závěry Okresního soudu v Ústí nad Labem vedoucí k nepřiznání části uplatněných nákladů řízení, jakož i postup, jímž nalézací soud k těmto závěrům dospěl, je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Od tohoto hodnocení neměl Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní posuzované věci, proto na odůvodnění rozhodnutí
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
ze dne 27. 12. 2011, jímž byly návrhy stěžovatelky jako zjevně neopodstatněné odmítnuty, pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem pak Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2012
Stanislav Balík, v. r.
předseda senátu