Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3935/11 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3935.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded due to identical prior rejection.

Numero d'incarto III.ÚS 3935/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Solidní Finance against a district court judgment ordering payment of travel fees. The plaintiff argued violations of fundamental rights, but the Court noted the complaint relied on arguments identical to those in a previously rejected case (I. ÚS 3106/11). Consequently, the Court deemed the current complaint manifestly unfounded and rejected it without a hearing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu § 43 odst. 2 písm. a); A constitutional complaint is manifestly unfounded and must be dismissed if it raises arguments identical to those in a previously rejected complaint.

Parole chiave

Generato dall'IA
manifestly unfounded constitutional complaint identical arguments prior rejection fundamental rights travel fees district court judgment

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Solidní Finance, uzavřený investiční fond, a. s., IČ 29235871, se sídlem v Brně, Špitálka 49/8, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 26. 9. 2011 č. j. 7 C 172/2011-12, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 16. 12. 2011, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka - s odkazem na porušení svých práv zaručených čl. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod - domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem prvního stupně v řízení o žalobě stěžovatelky - právního nástupce Dopravního podniku města Brna, a. s. - proti žalované N. V. (dále jen "žalovaná") o zaplacení částky 1.022,- Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna žalovanou částku stěžovatelce zaplatit. Dále bylo žalované uloženo nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 5.280,- Kč, přičemž v odůvodnění svého v záhlaví citovaného rozhodnutí Okresního soud Brno-venkov podrobně zdůvodnil, proč výši odměny za zastupování advokáta soud stanovil podle advokátního tarifu, jak to umožňuje ustanovení § 151 odst. 2 občanského soudního řádu.

Projednávanou ústavní stížností napadené rozhodnutí stěžovatelka napadá ze stejných důvodů, jaké uvádí v ústavní stížnosti, o níž bylo vedeno řízení pod

sp. zn. I. ÚS 3106/11

, přičemž uvedenou ústavní stížností napadené rozhodnutí je založeno na shodné argumentaci jako rozhodnutí v záhlaví uvedené. Aniž by tak bylo zapotřebí rekapitulovat námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti, stejně jako odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u shora uvedené ústavní stížnosti stěžovatelky, o níž bylo vedeno řízení pod

sp. zn. I. ÚS 3106/11

a která byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2011, doručeným stěžovatelce dne 7. 11. 2011. Ústavní soud nepovažuje za potřebné v tomto usnesení obsaženou argumentaci opakovat, a proto na ni pouze odkazuje.

Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu