Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 3469/11 ECLI:CZ:US:2012:1.US.3469.11.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because constitutional review requires final, binding court decisions.

Numero d'incarto I.ÚS 3469/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint against a labor dispute decision that remanded the case for further proceedings. The applicant argued that the appellate court improperly extended deadlines, but the Court ruled that constitutional review is only possible after a case is conclusively decided. Since the lower court had returned the matter to the first instance, the proceedings were not yet final, rendering the complaint procedurally inadmissible.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the underlying case has not been concluded by a binding judicial decision and is merely remanded for further proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies principle final binding decision requirement remand to first instance procedural prerequisites of complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Na základě uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele M. E., zastoupeného Mgr. Petrem Holečkem, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2011, č. j. 64 Co 181/2011-92, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 30. 6. 2010, č. j. 52 C 172/2009-43, určil, že okamžité zrušení pracovního poměru stěžovatele (žalobce) dopisem žalovaného zaměstnavatele stěžovatele je neplatné. Napadeným usnesením Městský soud v Praze uvedený rozsudek obvodního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. To především proto, že se obvodní soud nepokusil neurčitost písemného projevu vůle žalovaného (jeho dopisu) odstranit ani výkladem.

Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítá, že odvolací soud neměl vycházet z doplnění odvolání žalovaného, protože žalovaný (prý) odvolání doplnil až po uplynutí soudcovské lhůty k odstranění vad odvolání. Stěžovatel tak v podstatě namítá, že odvolací soud neměl fakticky prodloužit svoji předtím stanovenou soudcovskou lhůtu k odstranění vad. K tomu stěžovatel předkládá konkrétní argumentaci.

II. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze tehdy, jestliže návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Systém ústavního soudnictví je založen především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených.

Napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Řízení ve věci stěžovatele proto dosud nebylo skončeno. S ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu - jestliže věc není ukončena pravomocným rozhodnutím soudu, nýbrž se vrací k dalšímu řízení - je ústavní stížnost nepřípustná; stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje /§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu/ (srov. obdobně např. usnesení ze dne 30. 3. 2006,

sp. zn. IV. ÚS 125/2006

, usnesení ze dne 26. 7. 2006,

sp. zn. II. ÚS 208/06

, usnesení ze dne 31. 10. 2011,

sp. zn. IV. ÚS 3003/11

, nebo srov. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 1. Vydání. Praha: C.H. Beck, 2001, s. 338).

III. Na základě uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2012

Vojen Güttler

soudce zpravodaj