Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3161/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.3161.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against court costs ruling as procedurally unfounded.

Numero d'incarto III.ÚS 3161/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by ALACRAN s.r.o. against lower court decisions regarding litigation costs and the dismissal of an employment dispute. The applicant argued that the courts incorrectly attributed the withdrawal of the lawsuit to their own conduct, violating their fundamental rights. The court rejected this claim, noting that the lower courts correctly applied procedural rules and provided sufficient reasoning for their decisions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints against ordinary court decisions on litigation costs or procedural rulings are inadmissible unless the lower court's application of law is arbitrary or lacks proper justification.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal litigation costs allocation procedural fairness employment dispute withdrawal ordinary court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 8. listopadu 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti společnosti ALACRAN s. r. o., se sídlem v Praze 10, Na Výsluní 201/13, zastoupené JUDr. Václavem Faltýnem, advokátem se sídlem v Domažlicích, nám. Míru 143, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 14 C 100/2010 ze dne 6. 6. 2011 a Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 350/2011 ze dne 25. 7. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti i napadených rozhodnutí, bylo prvým z nich podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. zastaveno řízení o žalobě směřující proti žalovanému stěžovateli na vydání potvrzení o zaměstnání poté, co žalobce vzal svou žalobu proti stěžovateli zpět. Dále soud I. stupně napadeným usnesení rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci a stěžovateli stanovil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8.400,- Kč. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., když vycházel ze závěru, že ke zpětvzetí důvodně podané žaloby došlo pro chování žalovaného stěžovatele, který řádné potvrzení o zaměstnání doručil žalobci teprve po podání žaloby, přitom k námitkám stěžovatele o nesoučinnosti žalobce soud poukázal na ustanovení § 313 odst. 1 zákoníku práce, z něhož plyne povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání a tato povinnost není vázána na žádnou součinnost zaměstnance. Proti výroku o nákladech řízení podal stěžovatel odvolání, o němž odvolací soud rozhodl druhým ze shora označených rozhodnutí tak, že usnesení soudu I. stupně, jež z důvodů, které rozvedl, posoudil jako věcně správné, potvrdil a stěžovateli stanovil povinnost nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 800,- Kč.

Proti těmto rozhodnutím směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s poukazem na svou předchozí připravenost předat žalobci předmětné potvrzení a jeho nesoučinnost obsáhle oponuje závěru obou soudů o důvodnosti podané žaloby, odvolacímu soudu také vytýká, že neprovedl navržené důkazy s tím, že uvedený postup soudů považuje za nezákonný, nespravedlivý a zasahující do shora označených základních práv.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů. Ústavnímu soudu jako orgánu ochrany ústavnosti nepřísluší přezkoumávat zákonnost rozhodnutí obecných soudů (nález ve věci

sp. zn. II. ÚS 45/94

: in Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, vydání 1, č. 5, Praha 1995). Totéž platí i pro rozhodnutí o nákladech řízení, kdy obecný soud aplikuje v rozhodnutí jiné ustanovení, než to, které by měl podle přesvědčení stěžovatele použít, a užití aplikovaného ustanovení řádným způsobem zdůvodní. Tak se také v posuzovaném případě, kdy, jak nutno dodat, obecné soudy postupovaly v souladu s příslušnými procesními předpisy a ustálenou soudní praxí, podle níž i důvodnost podání návrhu je třeba uvažovat procesně, tedy z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce, stalo a na zdůvodnění napadených rozhodnutí tak lze odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele zjištěn nebyl a Ústavní soud proto jeho stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu