Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2236/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2236.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil court ruling for lack of procedural transparency.

Numero d'incarto IV.ÚS 2236/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a regional court's civil judgment. The applicant argued that the appellate court failed to explain why a proposed expert witness examination was not conducted and why their appeal objections were deemed unreasonable. The court ruled that the lower courts' reasoning was logical and sufficient, noting that the omission of the expert examination did not constitute a fundamental violation of constitutional rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava ČR: The Constitutional Court may not intervene in ordinary court proceedings unless fundamental rights are violated, and minor procedural omissions or lack of detailed reasoning do not justify overturning a judgment.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal procedural transparency expert witness examination civil appeal reasoning fundamental rights violation Constitutional Court jurisdiction logical judicial reasoning

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Article 36(1) of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Article 1 of the Additional Protocol to the Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms
Neústavnost absence informace o neprovedení navrhovaného důkazu je zvýrazněna tím, že tuto povinnost soudům ukládá ustanovení § 157 odst.
Article 81 and Article 91 of the Constitution of the Czech Republic
Article 83 of the Constitution of the Czech Republic
Article 87(1)(d) of the Constitution of the Czech Republic
Section 157(2) of the Civil Procedure Code
Neústavnost absence informace o neprovedení navrhovaného důkazu je zvýrazněna tím, že tuto povinnost soudům ukládá ustanovení § 157 odst.
Section 211 of the Civil Procedure Code
občanského soudního řádu, jež je v souladu s ustanovením § 211 občanského soudního řádu použitelné i v odvolacím řízení.
Section 43(2)(a) of the Law on the Constitutional Court
Ústavní soud uzavírá, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Č., zastoupeného Mgr. Liborem Rojarem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně č. j. 60 Co 57/2011-141 ze dne 28. dubna 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na legitimní očekávání ochrany majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 4 C 145/2007 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Uherském hradišti rozsudkem č. j. 4 C 145/2007-103 ze dne 15. října 2010, ve spojení s doplňujícím usnesením č. j. 4 C 145/2007-118 ze dne 21. prosince 2010 zamítl žalobu stěžovatele, kterou se domáhal po žalovaném J. Ž. (dále jen "žalovaný") zaplacení částky 18.613,- Kč s 9% p.a. úrokem z prodlení od 10. listopadu 2006 do zaplacení a uložil stěžovateli zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 19.364,- Kč a České republice - Okresnímu soudu v Uherském Hradišti celkem částku 5.417,- Kč. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně rozsudkem č. j. 60 Co 57/2011-141 ze dne 28. dubna 2011 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a uložil stěžovateli zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 13.284,- Kč.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí není transparentní a přezkoumatelné. Za největší vadu odůvodnění tohoto rozsudku označuje skutečnost, že se v něm toliko konstatuje, že odvolací námitky nejsou důvodné, aniž by bylo vysvětleno, v čem konkrétně tato nedůvodnost spočívá. Největší procesní vadou odůvodnění je podle stěžovatele absence jakékoliv zmínky o důvodu neprovedení stěžovatelem navrhovaného důkazu v odvolacím řízení, a to doplňujícího výslechu soudního znalce Ing. P., jenž by mohl odstranit rozpory, nejasnosti a protimluvy vyplývající z jeho výslechu před soudem prvního stupně. Neústavnost absence informace o neprovedení navrhovaného důkazu je zvýrazněna tím, že tuto povinnost soudům ukládá ustanovení § 157 odst. 2) občanského soudního řádu, jež je v souladu s ustanovením § 211 občanského soudního řádu použitelné i v odvolacím řízení.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Postup v soudním řízení, včetně provádění a hodnocení důkazů, je záležitostí obecných soudů.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas a polemika stěžovatele se závěrem obecného soudu. Stěžovatel v ústavní stížnosti navíc nepředkládá žádnou ústavněprávní argumentaci.

Ústavní soud konstatuje, že v řízení bylo provedeno dostatečné dokazování a právní posouzení obecnými soudy je logické, přesvědčivé a řádně odůvodněné a podle náhledu Ústavního soudu se rozhodně nenachází ani v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Ústavní soud tak ve věci vydaná rozhodnutí obecných soudů, včetně rozhodnutí touto ústavní stížností napadeného, považuje za ústavně konformní projev nezávislého soudního rozhodování a pro stručnost na ně odkazuje. Ačkoli by bylo na místě, aby odvolací soud v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí uvedl, proč neprovedl stěžovatelem navrhovaný důkaz výslechem znalce Ing. P., nepovažuje toto pochybení Ústavní soud v kontextu celé věci za tak závažné, aby vyžadovalo jeho kasační zásah. Námitka stěžovatele, že odvolací soud nevysvětlil, v čem spočívá nedůvodnost odvolacích námitek stěžovatele, není důvodná, neboť tento důvod v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí vysvětlen je. Věta o nedůvodnosti odvolacích námitek je pak pouhým shrnutím a konstatováním této skutečnosti, která z téhož odstavce odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, v němž je předmětné konstatování obsaženo, vyplývá.

Ústavní soud uzavírá, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu