Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2667/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2667.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against district court's refusal to order preliminary injunction against tax authorities.

Numero d'incarto IV.ÚS 2667/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the taxpayer against the district court's decision denying a preliminary injunction. The taxpayer argued the lower court ignored a prior Constitutional ruling and failed to address potential bias in the tax authorities. The Court held that reviewing the merits of a preliminary injunction request is the exclusive domain of ordinary courts, limiting its review to procedural compliance. Since the district court properly applied the law and reasoned its decision, the complaint was found clearly unfounded and dismissed.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court: The Constitutional Court does not review the substantive grounds for granting a preliminary injunction, limiting its jurisdiction to verifying whether ordinary courts acted within the scope of their statutory authority and constitutional mandates.

Parole chiave

Generato dall'IA
preliminary injunction Constitutional Court review ordinary court jurisdiction tax authority bias procedural compliance

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court
Art. 36 para. 1 and 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Act No. 280/2009 Coll., Tax Code

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci stěžovatele Ing. V. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Josefa Skupy 1639/21, Ostrava, adresa pro doručování Elektrárenská 125, Frýdlant nad Ostravicí, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 83/2011-21 ze dne 11. 7. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 9. 9. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") č. j. 22 Af 83/2011-21 ze dne 11. 7. 2011, jímž byl zamítnut jeho návrh, aby krajský soud nařídil předběžné opatření, jímž by Finančnímu ředitelství v Ostravě a Finančnímu úřadu ve Frýdlantě nad Ostravicí zakázal, aby v případě žalobce vedli daňová a správní řízení a zejména vydávali rozhodnutí v daňovém a správním řízení podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, kterými se budou stěžovateli ukládat povinnosti.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv plynoucích z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť krajský soud nerespektoval nález Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 493/2006

, nezabýval se tvrzenou podjatostí Finančního ředitelství v Ostravě a nezohlednil ani další skutečnosti obsažené v návrhu na zahájení řízení ze dne 28. 4. 2011 a v návrhu na nařízení předběžného opatření.

II. Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí. Poté, co tak Ústavní soud učinil, shledal, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatel svou ústavní stížností napadl rozhodnutí krajského soudu o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Ústavní soud v této souvislosti již mnohokrát judikoval, že posouzení podmínek pro vydání předběžného opatření je zásadně věcí obecných soudů, neboť závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu (srov. např. nález

sp. zn. IV. ÚS 189/01

, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, nález č. 178, str. 327 a násl.). Ústavnímu soudu tedy, z hlediska ústavněprávního, nikterak nepřísluší přehodnocovat názor obecných soudů stran důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření, nýbrž je povolán toliko ověřit, zda obecné soudy postupovaly při realizaci své rozhodovací pravomoci v souladu s čl. 36 Listiny, tzn. v mezích příslušných zákonných ustanovení. V nyní projednávané věci bylo z obsahu napadeného rozhodnutí patrno, že se krajský soud veškerými zákonnými podmínkami pro nařízení předběžného opatření zabýval a své rozhodnutí o jejich nenaplnění podrobně a srozumitelně odůvodnil.

Vzhledem k tomu, že postupu krajského soudu nebylo možno, v rámci výše vytyčených mezí přezkumu, nic vytknout, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. září 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu