Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2467/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.2467.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against appellate court's stay of appeal proceedings due to failure to cure representation defect within deadline.

Numero d'incarto II.ÚS 2467/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the appellant against the Supreme Court's decision to halt appeal proceedings. The appellant argued that the lower court incorrectly found him in default because he had sent a lawyer's letter of identification, which the court did not accept. The court determined that the appellant failed to submit any supplementary filing within the statutory ten-day deadline, and a late apology could not cure this procedural defect. Consequently, the Constitutional Court ruled that the appellate court's decision to stop the proceedings was lawful and did not violate the right to a fair trial.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; If a party fails to cure a mandatory representation defect within the prescribed time limit, the court's decision to halt proceedings is not unconstitutional even if the party claims to have fulfilled obligations via irrelevant correspondence.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint mandatory representation procedural defect time limit fair trial right appeal proceedings default judgment

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Vzhledem k uvedenému Ústavní soud návrh dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Stanislava Balíka o ústavní stížnosti Ing. L. M., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Moravské Ostravě, Masná 8, směřující proti usnesení Nevyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2011 č. j. 30 Cdo 3232/2010-78, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 18. 8. 2011 se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu s poukazem na zásah do svých základních práv, konkrétně práva na spravedlivý proces.

Napadeným usnesením bylo zastaveno stěžovatelem iniciované dovolací řízení. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že stěžovatel se bránil proti blíže specifikovanému rozsudku Městského soudu v Praze dovoláním, které sepsal a podepsal sám, aniž by ovšem měl požadované právnické vzdělání. Byl proto řádně procesně poučen a vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení s tím, že advokát bude muset vlastním podáním nahradit nebo doplnit podání původní, anebo alespoň sdělit soudu, že se s původním podáním ztotožňuje. Stěžovatel si sice zvolil advokáta, ovšem ten jeho původní podání ani nedoplnil ani se s ním neztotožnil. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než řízení zastavit.

Neústavnost rozhodnutí spatřuje stěžovatel ve skutečnosti, že důvody, pro které dovolací soud řízení zastavil, neodpovídají skutečnosti. Tvrdí, že Obvodnímu soudu pro Prahu 2 zaslal doporučenou zásilku č. 133316385 s plnou mocí advokátky a jejím prohlášením, že se s původním dovoláním ztotožňuje. Současně se soudu omluvil za prodlení. Tím podle svého přesvědčení uloženou povinnost ve výzvě splnil a dovolací soud měl k doplnění přihlédnout.

Ústavní soud si vyžádal spisový materiál a po kontrole dat a obsahu relevantních úkonů mohl bez dalšího rozhodnout, jak je uvedeno ve výroku.

Stěžovatel byl k odstranění procesních nedostatků povinného zastoupení, a to ve stanovené 10denní lhůtě, vyzván usnesením obvodního soudu ze dne 24. 3. 2010. Výzva mu byla doručena dne 2. 4. 2010. Dne 10. 8. 2010 byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, což se stalo dne 23. 5. 2011. Žádné podání stěžovatele či jeho advokátky, reagující na uvedenou výzvu obvodního soudu, doplňující původní dovolání, ve spise založeno není. Je nicméně zbytečné pátrat po příčině. Stěžovatel sám (a to i s odkazem na podací lístek pošty) uvádí, že doplnění měl odeslat až dne 8. 11. 2010. Tedy několik měsíců poté, co soudem stanovená lhůta marně uplynula. Budiž v této souvislosti poznamenáno, že stěžovatelova poznámka o připojené omluvě je irelevantní, neboť omluva sama nemůže důsledky nesplnění výzvy k odstranění nedostatku podmínky řízení zvrátit. Je naprosto evidentní, že závěr dovolacího soudu o nesplnění podmínek meritorního projednání stěžovatelova dovolání je správný a stěžovatelovo právo na spravedlivý proces jím nemohlo být dotčeno.

Vzhledem k uvedenému Ústavní soud návrh dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. září 2011

Jiří Nykodým v. r.

předseda senátu