Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3329/10 ECLI:CZ:US:2011:4.US.3329.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed for late filing after prior rejection of identical grounds.

Numero d'incarto IV.ÚS 3329/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings on land ownership. The applicant argued a violation of judicial protection rights, but the Court noted this was a second complaint regarding the same decisions. Since the first complaint was rejected for procedural defects, the Court found this second filing untimely as it exceeded the statutory 60-day limit.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the expiration of the 60-day period following the service of the final procedural act, particularly when a prior complaint on the same grounds was rejected for non-remediation of defects.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statutory time limit procedural defect judicial protection repeated filing Constitutional Court land ownership dispute

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
2010 odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro neodstranění vad podání.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
K nyní posuzované ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a navazujícího § 72 odst.
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny základních práv a svobod

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti V. M., zastoupené Mgr. Veronikou Odrobinovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Praze 1, nám. Republiky 1079/1a, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 č. j. 21 Co 333/2010-398 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 4. 2010 č. j. 6 C 539/2005-366, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 11. 2010, domáhá s odvoláním na porušení jejího práva na soudní ochranu, zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, kterými bylo částečně zastaveno řízení ve věci žaloby stěžovatelky na určení vlastnictví k předmětným pozemkům.

Ústavní soud se dříve, než posoudil ústavní stížnost věcně, zabýval nejprve otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu. Ústavní soud předně konstatoval, že v případě posuzované ústavní stížnosti jde v pořadí již o druhou ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadla shora označená rozhodnutí obecných soudů. Předchozí ústavní stížnost, vedená Ústavním soudem pod

sp. zn. IV. ÚS 2808/10

, byla usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010 odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro neodstranění vad podání.

K nyní posuzované ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a navazujícího § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu pak lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, přičemž uvedené ustanovení specifikuje, co se takovým prostředkem rozumí.

Z hlediska obsahu ústavní stížnosti je v posuzované věci tímto rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 č. j. 21 Co 333/2010-398, které, jak Ústavní soud zjistil z vyžádané fotokopie doručenky, bylo obecné zmocněnkyni stěžovatelky Ing. L. P. doručeno dne 12. 8. 2010. Jestliže však nyní posuzovaná ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena až dne 24. 11. 2010, pak je ve vztahu ke stěžovatelkou napadenému usnesení Městského soudu v Praze, jakož i k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto, aniž se mohl zabývat meritem věci, podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudkyně zpravodajka