Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2139/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2139.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against court ruling on litigation costs as proportionality test passed.

Numero d'incarto IV.ÚS 2139/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by ARGEMON INVEST s.r.o. against a regional court's decision to reduce litigation costs to one-third of the requested amount. The applicant argued this reduction violated her fundamental rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms due to insufficient justification, while the court noted the underlying dispute involved public transport fines. Ultimately, the court found the reduction proportionate and within the court's discretion, ruling that the complaint was clearly unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint against a court ruling on litigation costs unless the reduction is arbitrary or violates fundamental rights, as such costs are accessory to the main claim and require strict proportionality.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs proportionality test fundamental rights discretion of court accessory claim Charter of Fundamental Rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod.
čl. 95 odst. 1 Ústavy
Na straně druhé - což je pro posouzení ústavní stížnosti a případné volby alternativy kasace rozhodné - dle Ústavního soudu z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s aplikací principu proporcionality (srov.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky ARGEMON INVEST s. r. o., IČ 28067592, se sídlem Dr. Stejskala 113/2, 370 01 České Budějovice, zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem nám. Přemysla Otakara II 30a, 370 01 České Budějovice, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 20. dubna 2011 č. j. 9 EC 7/2011-35, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla výrok II. rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 20. dubna 2011 č. j. 9 EC 7/2011-35, jímž byla uložena žalovanému (vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem) povinnost zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 2.740,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Stalo se tak v návaznosti na výrok I. rozsudku, jímž byl vedlejší účastník zavázán zaplatit navrhovatelce 1.022,- Kč s příslušenstvím z důvodu přepravy městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, resp. následného postoupení pohledávky navrhovatelce jako postupníkovi.

Navrhovatelka se cítí být napadeným výrokem soudu dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech, plynoucích z čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod.

V podrobně rozvedeném a velmi precizně odůvodněném návrhu, odkazujícím i na celou řadu nálezů Ústavního soudu, obecnému soudu vytkla, že snížení náhrady nákladů řízení z požadované částky 8.220,- Kč na jednu třetinu obecný soud relevantně neodůvodnil. Poukaz na Nařízení (ES) č. 861/2007, o evropském řízení o drobných nárocích, ve vztahu k němuž soud konstatoval, že navzdory absenci přeshraničního sporu je přesto při úvaze o výši nákladů řízení i v dané věci třeba brát ohled na poměr žalované částky a požadovaných nákladů řízení, navrhovatelka považuje za projev svévole, vykračující co do odůvodnění z mezí diskrece založené ustanovením § 150 o. s. ř. Proto se posléze domáhala, aby Ústavní soud výrok II. v záhlaví označeného rozsudku nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 259/05

,

I. ÚS 351/05

,

II. ÚS 549/06

,

I. ÚS 1056/07

,

III. ÚS 1817/07

,

I. ÚS 1030/08

,

II. ÚS 622/10

a další).

Pod aspektem tohoto přístupu Ústavní soud na jedné straně přisvědčuje navrhovatelce potud, že odůvodnění (vyložení rozhodovacích důvodů), jímž obecný soud napadený výrok podložil, je nedostatečné. Na straně druhé - což je pro posouzení ústavní stížnosti a případné volby alternativy kasace rozhodné - dle Ústavního soudu z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s aplikací principu proporcionality (srov. kupř. nálezy

sp. zn. Pl. ÚS 33/97

,

III. ÚS 350/03

) co do testu ústavnosti výrok II. rozsudku (Okresního soudu v Rokycanech ze dne 20. dubna 2011 č. j. 9 EC 7/2011-35) obstojí.

V důsledku toho bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu