Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1857/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.1857.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismissed constitutional complaint against lower courts' refusal of fee exemption due to late appeal filing.

Numero d'incarto IV.ÚS 1857/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the company Templum Mercis against rulings denying fee exemption. The lower courts determined the appeal was untimely, a conclusion the Constitutional Court found well-reasoned and free from arbitrariness. Consequently, the Court ruled that the lower courts did not violate constitutional rights and dismissed the complaint without further proceedings.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Ústava České republiky: The Constitutional Court generally does not intervene in the decisions of ordinary courts unless they violate constitutionally guaranteed fundamental rights or freedoms.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint fee exemption timely appeal ordinary courts fundamental rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Article 81 of the Constitution of the Czech Republic
Article 91 of the Constitution of the Czech Republic
Article 83 of the Constitution of the Czech Republic
Article 87, Section 1, Letter d) of the Constitution of the Czech Republic
Section 30, Paragraph 1 of the Law on the Constitutional Court
Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, aniž by z důvodu procesní ekonomie považoval za nutné stěžovatelku vyzývat k odstranění vady podání spočívající v nepřiložení řádné plné moci (§ 30 odst.
Section 31 of the Law on the Constitutional Court
1 a § 31 zákona o Ústavním soudu), než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Section 43, Paragraph 2, Letter a) of the Law on the Constitutional Court
1 a § 31 zákona o Ústavním soudu), než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.
Section 43, Paragraph 3 of the Law on the Constitutional Court
1 a § 31 zákona o Ústavním soudu), než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky TEMPLUM MERCIS, s. r. o, se sídlem Stachy, Benešova Hora 53, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. května 2010 č. j. 10 C 361/2009-18 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2011 č. j. 12 Co 414/2010-27, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 23. června 2011, se stěžovatelka podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatelka je přesvědčena, že napadenými rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v Listině základních práv a svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 6. května 2010 č. j. 10 C 361/2009-18 odmítl ve věci žaloby stěžovatelky proti žalované Myself kancelářská technika, s. r. o., odvolání podané stěžovatelkou proti usnesení téhož soudu ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 10 C 361/2009-9, kterým obvodní soud nepřiznal stěžovatelce osvobození od soudních poplatků, a to z důvodu jeho opožděného podání. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. března 2011 č. j. 12 Co 414/2010-27 rozhodnutí soudu prvního stupně jako správné potvrdil.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vyslovila s napadenými usneseními obecných soudů nesouhlas. Současně z důvodu, že nebyla v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, požadovala prodloužení lhůty k odstranění vad podání do 30. prosince 2011.

Ústavní soud opakovaně judikuje, že není vrcholem soustavy obecných soudů [čl. 81 a čl. 91 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")] a tudíž není ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ochrany ústavně zaručených základních práv či svobod [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].

K obsahu ústavní stížnosti lze uvést, že stěžovatelka toliko polemizuje se závěry, ke kterým dospěly ve věci rozhodující soudy. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o tom, že odvolání stěžovatelky bylo podáno opožděně. Z odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývá, že soudy se celou věcí podrobně zabývaly a svá rozhodnutí náležitě odůvodnily. V napadených rozhodnutích nelze spatřovat svévoli či nerespektování obecných principů soudního uvážení, ani extrémní rozpor mezi skutkovým zjištěním a právními závěry. Ústavní soud tedy neshledal žádné pochybení ze strany obecných soudů, které by dosahovalo ústavně právní roviny a proto postačí na obsah odůvodnění napadených usnesení odkázat.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícími soudy jsou výrazem jejich nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení základních práv stěžovatelky zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, aniž by z důvodu procesní ekonomie považoval za nutné stěžovatelku vyzývat k odstranění vady podání spočívající v nepřiložení řádné plné moci (§ 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu), než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 22. srpna 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu