Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1590/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.1590.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint filed by a cooperative member regarding a building dispute judgment.

Numero d'incarto I.ÚS 1590/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Z. M. against lower court rulings in a building damage case. The applicant, a member of a housing cooperative, argued that the courts violated his fundamental rights, but the dispute was actually between the cooperative and the defendants. The court ruled that the applicant was not a direct party to the proceedings and thus lacked standing to file the complaint under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; A constitutional complaint must be filed by a natural or legal person directly affected by the decision; a member of an organization cannot file a complaint regarding decisions made by the organization itself.

Parole chiave

Generato dall'IA
standing to sue constitutional complaint housing cooperative fundamental rights direct interest

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Art. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Art. 1 odst. 1 Ústavy ČR
Art. 6 odst. 1 a čl. 13 Evropské úmluvy o lidských právech
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Stěžovatel však nebyl, jako fyzická osoba, účastníkem zmíněného řízení a zjevně tak podmínku stanovenou v § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu nesplňuje, neboť v řízení u obecných soudů nedošlo k rozhodování o jeho právech.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Na základě shora uvedeného Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. M., zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem České Budějovice, Dr. Bureše 1185/1, proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2011, čj. 7 Cmo 231/2010 - 183, a Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2010, čj. 13 Cm 1732/2009 - 141, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ve své ústavní stížnosti stěžovatel navrhl zrušení výše uvedených rozhodnutí, údajně zasahujících do jeho práv zakotvených čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. l Listiny základních práv a svobod, čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Evropské úmluvy o lidských právech.

II. Z ústavní stížnosti a připojených listin Ústavní soud zjistil, že Stavební bytové družstvo České Budějovice ( dále "SBD"), jednající stěžovatelem jako jeho členem, podalo u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu na náhradu škody ve výši 91.630,- Kč proti žalovaným fyzickým osobám, kterou měly způsobit tím, že z titulu své funkce, členů statutárních orgánů žalobce, objednaly a zaplatily společnosti IZOLTECHNIK CZECH PD na opravy panelového domu přesto, že již dříve uzavřely se společností Projektový ateliér AD smlouvu s totožným předmětem díla, dílo převzaly a zaplatily. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 24. 3. 2010, čj. 13 Cm 1732/2009 - 141, žalobu zamítl. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 3. 2011, čj. 7 Cmo 231/2010 - 183, jeho rozsudek potvrdil.

III. Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do ní je oprávněn zasáhnout pouze za situace, pokud jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, došlo k porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem.

Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu"). V posuzovaném případě však k takovému závěru nedospěl. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněným subjektem k podání ústavní stížnosti fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že podmínkou podání ústavní stížnosti, ve které je namítán zásah do ústavně zaručených základních práv, je skutečnost, že takovou stížnost podává sama fyzická či právnická osoba, do jejíchž práv mělo být zasaženo.

Z napadených rozhodnutí je přitom zjevné, že jimi byla bezprostředně dotčena práva SBD jako právnické osoby, a nikoliv práva jeho jednotlivých členů, tedy i stěžovatele. Účastníkem řízení u obecných soudů bylo SBD, které v něm vystupovalo prostřednictvím svého člena - stěžovatele. Stěžovatel však nebyl, jako fyzická osoba, účastníkem zmíněného řízení a zjevně tak podmínku stanovenou v § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu nesplňuje, neboť v řízení u obecných soudů nedošlo k rozhodování o jeho právech. Ústavní stížnost je tedy podána stěžovatelem, jako osobou k jejímu podání zjevně neoprávněnou.

Na základě shora uvedeného Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2011

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu