Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to pending administrative lawsuit violating subsidiarity principle.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against multiple administrative decisions regarding construction permits and sewer connections. The applicant argued violations of property rights and fair trial rights, claiming duplicate land registration errors and improper exclusion from proceedings. The court ruled the complaint inadmissible because the applicant had already filed a pending administrative lawsuit with identical claims, violating the principle of subsidiarity which requires exhausting ordinary legal remedies first.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all available ordinary legal remedies, such as pending administrative lawsuits, thereby violating the principle of subsidiarity.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti H. M., zastoupené JUDr. Lumírem Mondokem, advokátem, se sídlem v Praze, směřující proti
- rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 15 o umístění stavby ze dne 30. 5. 2006, č. j. 24675/05/OÚR/VLe
- souhlasu Úřadu Městské části Praha 15 s vydáním rozhodnutí o povolení stavby ze dne 1. 12. 2006, č. j. 046920/06/OÚR/Vle
- rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 15 o vydání stavebního povolení ze dne 15. 2. 2007, č. j. 007597/07/OV/SVi
- rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 15 o prodloužení stavebního povolení ze dne 16. 3. 2009, č. j. 002700/09/OV/SPo
- územním souhlasům Úřadu Městské části Praha 15 s vytvořením kanalizačních přípojek splaškových vod
ze dne 25. 11. 2010, č. j. 40751/2010/OV/Mur,
ze dne 22. 12. 2010, č. j. 43773/2010/OUPSU/Mur,
ze dne 27. 12. 2010, č. j. 43771/2010/OUPSU/Mur
ze dne 27. 12. 2010, č. j. 43772/2010/OUPSU/Mur
ze dne 28. 12. 2010, č. j. 44121/2010/OUPSU/Mur
ze dne 29. 12. 2010, č. j. 44119/2010/OUPSU/Mur
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28641/2010/OV/KNo
ze dne 6. 9. 2010, č. j. 28642/2010/OV/KNo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28633/2010/OV/KNo
ze dne 8. 9. 2010, č. j. 28635/2010/OV/KNo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28644/2010/OV/JSo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28643/2010/OV/JSo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28645/2010/OV/JSo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28646/2010/OV/JSo
ze dne 7. 9. 2010, č. j. 28647/2010/OV/JSo, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
zpravodaj
Stěžovatelka se dne 15. července 2011 obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí souvisejících s výstavbou kanalizační sítě, neboť se jejich vydáním cítí dotčena na svých právech chráněných Listinou základních práv a svobod, a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod; konkrétně zmiňuje právo na ochranu svého vlastnictví a na spravedlivý proces. Tvrdí, že o existenci napadených rozhodnutí se dozvěděla teprve dne 18. 5. 2010 (zřejmě však mínila uvést 18. 5. 2011), návrh tedy podala v běhu stížní lhůty. V textu podání pak vedle charakteristiky napadených rozhodnutí především obšírně popsala okolnosti, za nichž došlo (dle jejího názoru chybně) k duplicitnímu zápisu vlastnického práva k jejím pozemkům. Dále zdůvodňuje, proč byla nesprávně opomenuta jako účastník územního a stavebního řízení, které vydání napadených rozhodnutí předcházelo.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení podaného návrhu, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o Ústavním soudu"). V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.
Stěžovatelka sama v textu svého podání uvedla (str. 6 textu), že "z opatrnosti" podala zároveň s ústavní stížností z důvodu nezákonnosti či nicotnosti také správní žalobu k příslušnému správnímu soudu, v níž vytýká napadeným rozhodnutím stejné vady, jako to činí v ústavní stížnosti.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatelka podala proti rozhodnutím správního úřadu správní žalobu. O té dosud nebylo rozhodnuto, ústavní stížnost je proto nutno hodnotit jako předčasnou.
Za dané situace musel soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. července 2011
Jiří Nykodým, v. r.
soudce