Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1539/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.1539.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to correct formal defects and lack of lawyer representation.

Numero d'incarto III.ÚS 1539/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint against a Supreme Administrative Court decision regarding a Ministry methodological guideline. The applicant argued violations of fundamental rights but failed to correct numerous formal and substantive defects in her filing or secure mandatory legal representation within the prescribed deadline. Consequently, the court exercised its authority to dismiss the request without a full merits review, noting that the specific legal interpretation sought had already been provided by the lower court.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.; § 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint must be filed in strict compliance with statutory formalities and require mandatory legal representation; failure to cure these defects within the allotted time results in the dismissal of the request.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint formal defects mandatory representation dismissal of request Constitutional Court legal representation procedural requirements

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 30, § 31 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu D. P., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2011, č. j. 3 Ads 155/2010-46, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 26. 5. 2011 se navrhovatelka pro porušení čl. 4, čl. 9 odst. 3, čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 2, 3, čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod domáhá zrušení výroku I rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2011, č. j. 3 Ads 155/2010-46, kterým byla zamítnuta její kasační stížnost proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 5. 2010, č. j. 62 Cad 55/2009-22, o odmítnutí návrhu na prohlášení bodu 5.2 Metodického pokynu Ministerstva práce a sociálních věcí č. 2/2006 za rozporný s Ústavou České republiky. Též žádá, aby Ústavní soud zjednal nápravu tím, že "zruší metodický pokyn resp. jeho spornou část jako nezákonnou" anebo aby "zakázal tuto část metodického pokynu ... praktikovat", dále aby "jednoznačně vyjádřil svůj výklad k § 34 zákona č. 111/2006 Sb.", resp. se svým stanoviskem "jednoznačně vyjádřil k problému podrobně popsanému v návrhu ústavní stížnosti a to i přes to, že návrh bude ....odmítnut".

Navrhovatelčino podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyla navrhovatelka zastoupena advokátem (§ 30, § 31 téhož předpisu).

K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byla navrhovatelka vedena písemnou výzvou, doručenou jí dne 20. 6. 2011, v níž byla též upozorněna, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jí též náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí.

V této lhůtě však navrhovatelka dříve vytknuté vady podání neodstranila a nestalo se tak ani jejími podáními, doručenými Ústavnímu soudu dne 18. 7. 2011, dne 19. 7. 2011, dne 25. 7. 2011 a dne 3. 8. 2011.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

K návrhu stěžovatelky, aby Ústavní soud podal konkrétní "vyjádření", event. "stanovisko", a to i v případě, že návrh odmítne (viz shora), se připomíná, že taková oprávnění Ústavnímu soudu objektivně (ze zákona) nepřísluší.

Nad rámec řečeného se současně považuje za vhodné též doplnit, že navrhovatelkou požadovaný výklad § 34 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zaujal již Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 3. 3. 2011, č. j. 3 Ads 155/2010-46, jímž (ve výroku II) zrušil ke kasační stížnosti navrhovatelky rozsudek krajského soudu, a současně se odtud podává, že procesní prostředky k ochraně jejích práv obecně skýtá dosud probíhající řízení, resp. řízení, které bude vedeno na základě tohoto zrušujícího rozhodnutí.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj