Constitutional Court dismisses bias claim against judge as no objective doubt exists regarding impartiality.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected a complaint alleging judicial bias against Judge Pavel Holländer based on his former membership in the Communist Party of Czechoslovakia. The applicant argued that judges who were party members before 1989 lacked credibility, but the court found no objective facts supporting this claim. The court ruled that mere membership is insufficient to raise doubts about impartiality, especially given the passage of over two decades since the fall of the totalitarian regime.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A judge is excluded only if objective doubts exist regarding impartiality, and general assertions about past political affiliation without verifiable facts do not constitute grounds for bias.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o námitce podjatosti podané stěžovatelkou Mgr. D. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 2. 2011 sp. zn. Nco 34/2011, takto:
Soudce Pavel Holländer není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.
Odůvodnění:
I. Stěžovatelka ve svém přípisu ze dne 12. 4. 2011 vznesla námitku podjatosti proti soudci zpravodaji Pavlu Holländerovi a dalším členům senátu, kteří byli členy KSČ k 17. 11. 1989, pro jejich možnou nedůvěryhodnost.
Přípisem ze dne 27. 6. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Pavel Holländer, který uvedl, že stěžovatelku osobně nezná, k předmětné věci jiný než úřední vztah nemá a tudíž se vzhledem k poměru k věci, účastníkům řízení, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům necítí být podjatý.
II. Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.
Osobní vztah soudce ke stěžovatelce, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dán není, a ani stěžovatelka jej netvrdí. Námitky stěžovatele jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatelky, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Pavla Holländera ke stěžovatelce či předmětu řízení.
Co se týče otázky důvěryhodnosti soudců, kteří byli před rokem 1989 členy KSČ, je čtvrtý senát Ústavního soudu toho názoru, že pro pochybnost o podjatosti soudce nepostačuje pouhé obecné tvrzení, dle něhož byl soudce členem KSČ, ale musí být předloženy ověřitelné skutečnosti zpochybňující nezávislost a nestrannost soudce právě z tohoto důvodu. Jinými slovy, členství v KSČ nelze paušalizovat. To platí zvláště za situace, kdy od pádu totalitního režimu uplynulo více než 21 let.
Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti Pavla Holländera není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech
sp. zn. I. ÚS 167/94
,
I. ÚS 370/04
,
II. ÚS 105/01
,
II. ÚS 105/01
a další). Stěžovatelkou vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. července 2011
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu