Constitutional Court dismisses mother's appeal against family court custody visitation ruling due to lack of constitutional violation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the mother's constitutional complaint against a regional court's modification of her father's visitation rights. The mother argued that expert reports were flawed and failed to consider medical records or video evidence, claiming a violation of her fundamental rights. The court rejected this, stating that general courts have the authority to independently evaluate evidence and that no procedural error or violation of constitutional principles was found in the lower court's decision.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court will not review the evaluation of evidence by general courts unless a violation of constitutional principles or fundamental rights is clearly established.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 23. června 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, věci navrhovatelky J. P., zastoupené Mgr. Lenkou Žváčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 148/18, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2001 č. j. 14 Co 480/2009-400, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozsudku, kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně, upravující styk otce s nezletilými dětmi. Vyslovila přesvědčení, že zejména znalecké posudky, o jejichž obsah se soud opíral, byly vypracovány bez dostatečné odborné způsobilosti znalkyň, těm se nepodařilo s nezletilými navázat kontakt či komunikaci, nevzaly zřetel na lékařské zprávy, na DVD nahrávky, které jim předložila, ani nepřihlédly k chování otce a k jeho vztahu k ženě, se kterou má dítě, a jejich závěry tak považuje za nepodložené, zkreslené a nesprávné. Odvolací soud odmítl doplnění důkazů revizním znaleckým posudkem a z uvedených důvodů se proto jeho rozhodnutím cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dotčeny jsou i nezletilé děti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku odvolacího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně k odvolání otce nezletilých přezkoumal rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 8. 2009 č. j. 12 Nc 271/2008-300 v souladu s § 212 věta prvá a § 212a odst. 1, 5 občanského soudního řádu a s ohledem na obsáhlé dokazování soudem I. stupně a jeho doplnění v odvolacím řízení opodstatněně změnil úpravu styku otce s dětmi, narozenými 6. 7. 2006 a 24. 9. 2007, a to na každou neděli v době od 9.00 hodin do 17.00 hodin a na každou středu v době od 12.00 hodin do 17.00 hodin, když také stanovil povinnost matky děti ke styku připravit v místě svého bydliště, a oba rodiče zavázal k náhradě nákladů vynaložených v řízení ze státních prostředků. Své rozhodnutí pak s poukazem na provedené důkazy, na obsah § 27 odst. 1, 2 věta prvá zákona o rodině, vyčerpávajících způsobem odůvodnil, a proto lze v dalším na ně odkázat. Nutno dodat, že z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v § 132 občanského soudního řádu, podle kterého důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Jestliže obecné soudy ve svém rozhodnutí respektují kautely dané tímto citovaným ustanovením, do pravomoci Ústavního soudu nespadá hodnotit hodnocení důkazů obecnými soudy provedené, a to ani tehdy, kdyby se sám s takovým hodnocení neztotožňoval. Nezávislost rozhodování obecných soudů se tak uskutečňuje v ústavním a zákonném procesně právním a hmotně právním rámci, představovaném především principy řádného a spravedlivého procesu, zakotvenými v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, vylučujícími libovůli při rozhodování. V předmětné věci pak v provádění a hodnocení důkazů rozpor s § 132 občanského soudního řádu v postupu soudů zjištěn nebyl.
Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. června 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu