Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 1610/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.1610.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Numero d'incarto III.ÚS 1610/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because the mandatory requirement for lawyer representation was not fulfilled. Although the applicant had been assigned a lawyer by the Bar Association, the court found that the lawyer merely signed a document drafted by the applicant without obtaining a power of attorney or actively preparing the submission. The court ruled that representation must be substantive, ensuring qualified legal work to prevent the Constitutional Court from being burdened by unqualified submissions.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31 of the Constitutional Court Act; The mandatory representation by a lawyer before the Constitutional Court requires substantive legal preparation and approval by the lawyer, not merely a signature on a document drafted by the applicant.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation Constitutional Court Act substantive legal preparation power of attorney constitutional complaint dismissal qualified legal assistance procedural requirements

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 and § 31 of the Constitutional Court Act
§ 18 of Act No. 85/1996 Coll. on the Legal Profession

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci návrhu P. Č., směřujícího proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 3. 2011 č. j. 19 Co 552/2011-44, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve svém podání navrhovatel požaduje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, vydané v jeho věci, jelikož je přesvědčen, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces.

Ačkoliv byl navrhovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zřejmé, že ani nyní podaný návrh je nesplňuje, neboť nebyla splněna podmínka povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu.

I když se navrhovatel - jak uvádí - nyní na Ústavní soud obrátil až poté, co mu byl Českou advokátní komorou podle § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, určen advokát, učinil tak způsobem, jenž zákonnému požadavku zastoupení advokátem nevyhovuje. Na povinné zastoupení advokátem před Ústavním soudem je totiž nutno pohlížet nikoli formalisticky, nýbrž materiálně, což znamená, že ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána, resp. jím aprobována, aby tak došel naplnění jeho smysl, jímž je, s ohledem na mimořádnou závažnost řízení před Ústavním soudem, zájem na tom, aby Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání.

Řečené se podává výslovně ze stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st 1/96 ze dne 21. 5. 1996, podle něhož "smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení".

Požadavku povinného zastoupení proto neodpovídá - jak je tomu ve věci posuzovaného návrhu - aby "zástupce" (advokát) toliko opatřil svým podpisem podání (č.l. 1 - 6 spisu), vyhotovené očividně samým stěžovatelem (viz č.l. 10 - 11), a to jen v rubrice "zastoupen", aniž by (nadto) připojil svůj podpis coby příjemce navrhovatelem dané plné moci.

Je tedy namístě závěr, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem splněna nebyla.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než i zde postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. června 2011

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj