Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because lower court proceedings were not yet concluded.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaints filed by two individuals against a regional court decision. The applicants argued that their fundamental rights were violated following the annulment of a first-instance judgment regarding the invalidity of a gift contract. The court ruled the complaints inadmissible because the regional court had returned the case for further proceedings, meaning the applicants had not exhausted all available legal remedies.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, which includes cases where the lower court has annulled a decision and remanded the case for further proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti 1. J. K. a 2. L. K., obou zast. Mgr. JUDr. Václavem Hodanem, advokátem, se sídlem Wenzigova 5, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 22. 2. 2011 č. j. 22 Co 39/2011-94, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, jako účastníka řízení, takto:
I. Ústavní stížnost se odmítá.
II. Stěžovateli se vrací z účtu Ústavního soudu zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000,- Kč.
Odůvodnění:
Stěžovatelé podanou ústavní stížností napadli v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích (dále jen "krajský soud") s tvrzením, že jím byla porušena jejich základní práva zaručená Ústavou a Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), konkrétně čl. 1 Ústavy, čl. 2 odst. 1 a čl. 11 Listiny. K meritu věci uvedli, že napadeným usnesením byl - na základě odvolání Celního úřadu Praha 2 - zrušen rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 10. 2010 č. j. 10 C 78/2009-63, kterým byla zamítnuta žaloba o určení neúčinnosti darovací smlouvy, v níž vystupovali stěžovatelé v pozici obdarovaných. V další části ústavní stížnosti stěžovatelé popsali průběh řízení předcházejícího vydání napadeného usnesení a formulovali námitky jak vůči usnesení krajského soudu, tak i vůči posouzení důvodů případné neúčinnosti darovací smlouvy.
V procesu zjišťování, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje. Z tohoto důvodu jde o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť - jak vyplývá z výroku napadeného usnesení - krajský soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky vyplývajícími z příslušných procesních norem. Ústavní soud je při svém rozhodování podle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR vázán pravidly řízení podle zákona o Ústavním soudu. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což neplatí jen pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Samotná existence dílčího pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nenaplňuje, pokud řízení ve věci samé dále pokračuje. V posuzovaném případě krajský soud zrušil rozsudek soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; řízení tak dále pokračuje a stěžovatelé budou mít k dispozici (v závislosti na výsledku sporu) zákonné prostředky, kterými mohou napadnout případné pro ně nepříznivé rozhodnutí.
Vzhledem k uvedeným zjištěním soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh nepřípustný.
Poněvadž stěžovatel zaplatil při podání ústavní stížnosti soudní poplatek formou kolkových známek v hodnotě 3 000,- Kč, ačkoliv tuto povinnost neměl, neboť řízení o ústavní stížnosti není zpoplatněno, bylo rozhodnuto o jeho vrácení (§ 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. 6. 2011
Ivana Janů v. r.
soudce zpravodaj