Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 1543/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.1543.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as untimely due to missed 60-day filing deadline.

Numero d'incarto II.ÚS 1543/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without examining its merits. The applicant challenged court decisions regarding enforcement costs and execution orders, arguing violations of fair trial principles. The court ruled the complaint untimely because it was filed after the 60-day deadline following the delivery of the appeal decision.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be filed within 60 days of receiving the final procedural remedy; failure to meet this deadline renders the complaint inadmissible regardless of the merits.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint timeliness requirement 60 day deadline procedural remedy inadmissible filing enforcement costs Czech constitutional law

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
V postupu obecných soudů spatřuje porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp.
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i porušení principu rovnosti účastníků řízení podle čl.
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti navrhovatele Ing. Mgr. J. Š., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2010, č. j. 30 Co 554/2010-29, usnesení soudní exekutorky JUDr. Evy Jablonské, Exekutorský úřad Praha 6 ze dne 20. května 2010, č. j. 034 EX 292/10-20, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2010, č. j. 68 EXE 970/2010-17, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Podáním ze dne 11. května 2011, které Ústavní soud obdržel v elektronické podobě s certifikovaným podpisem dne 26. května 2011, navrhovatel brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím vydaným v rámci exekučního řízení.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2010, č. j. 68 EXE 970/2010-17, byla nařízena exekuce na majetek povinného (stěžovatele) k uspokojení pohledávky oprávněné podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. března 2009, č. j. 48 C 437/2007-77.

3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2010, č. j. 30 Co 554/2010-29, bylo potvrzeno usnesení soudní exekutorky JUDr. Evy Jablonské, Exekutorský úřad Praha 6 ze dne 20. května 2010, č. j. 034 EX 292/10-20, ve výroku o nákladech exekuce ve výši 4.200 Kč. Ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky změnil odvolací soud napadené usnesení tak, že povinný je povinen zaplatit oprávněné na nákladech řízení částku 4.557 Kč do tří dnů od právní moci usnesení. Výrok, jímž byla exekuce zastavena, zůstal nedotčen.

4. Navrhovatel v podání brojil proti vyčíslení nákladů exekuce i nákladů řízení. V postupu obecných soudů spatřuje porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i porušení principu rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

5. Před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

6. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, musí být ústavní stížnost podána ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Podání navrhovatele směřuje proti výrokům, které se týkají nákladů exekuce a nákladů oprávněné. Posledním procesním prostředkem, který zákon navrhovateli přiznával a který navrhovatel současně i uplatnil, bylo odvolání proti usnesení soudní exekutorky JUDr. Evy Jablonské, Exekutorský úřad Praha 6 ze dne 20. května 2010, č. j. 034 EX 292/10-20, jímž byly vyčísleny náklady exekuce a náklady oprávněného. Ústavní soud dotazem u soudní exekutorky JUDr. Evy Jablonské, Exekutorský úřad Praha 6, zjistil, že rozhodnutí o odvolání (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2010, č. j. 30 Co 554/2010-29) bylo navrhovateli doručeno dne 7. února 2011. Vzhledem k této skutečnosti bylo třeba ústavní stížnost navrhovatele posoudit jako opožděně podanou, neboť lhůta pro její podání uplynula v pátek 8. dubna 2011.

8. Závěr o opožděnosti ústavní stížnosti platí i ve vztahu k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. března 2010, č. j. 68 EXE 970/2010-17, jímž byla exekuce nařízena. Ze skutečnosti, že na základě tohoto usnesení bylo zahájeno a probíhalo exekuční řízení, které bylo posléze zastaveno, je zcela evidentní, že usnesení o nařízení exekuce muselo být stěžovateli doručeno do května 2010, a proto je ústavní stížnost směřující proti tomuto usnesení rovněž opožděná.

9. S ohledem na opožděnost ústavní stížnosti Ústavní soud proto ani nevyzýval navrhovatele k odstranění vad podání spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení, resp. ani nevyčkával na doložení právního zastoupení ze strany navrhovatele.

10. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděně podaný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 7. června 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj