Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet the 60-day filing deadline. The court rejects the claim because the appeal decision was received after the statutory period expired. The court rules that the complaint is inadmissible as it was filed late. The court emphasizes strict adherence to procedural time limits for constitutional reviews. The court finds no merit in the substantive constitutional arguments raised by the petitioner. The court concludes that procedural defects preclude any further examination of the case merits.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the petitioner R. G. against the Supreme Court's decision. The petitioner argued that lower courts violated his right to a fair process by applying a legal concept beyond statutory limits. The court determined the complaint was inadmissible because it was filed after the mandatory 60-day deadline following the receipt of the final appellate decision.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed after the expiration of the sixty-day period following the service of the final appellate decision is inadmissible and must be rejected.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele R. G., zastoupeného JUDr. Petrem Čichovským, advokátem se sídlem Družstevní 411, Týnec nad Sázavou, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 44 Cm 91/2002-83 ze dne 9. 9. 2004, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 7 Cmo 179/2008-190 ze dne 7. 8. 2008 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 2090/2010-217 ze dne 20. 10. 2010, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 2. 2011, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Stěžovatel jmenovitě brojí proti právnímu názoru Nejvyššího soudu, vyslovenému v jeho usnesení sp. zn. 29 Odo 1216/2005 ze dne 29. 8. 2007, který obecné soudy aplikovaly v projednávané věci. Dovolací soud v rámci něj nevyloučil možnost vydržení obchodního podílu podle platné právní úpravy, za analogického použití úpravy vydržení věcí movitých. Podle názoru stěžovatele však Nejvyšší soud rozhodl nad rámec platných zákonných ustanovení, když tímto způsobem rozšířil předmět vydržení.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60ti dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Stěžovatel v ústavní stížnosti jako poslední v řadě napadá usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 2090/2010-217 ze dne 20. 10. 2010, tedy rozhodnutí dovolacího soudu. Ústavní soud si v této souvislosti vyžádal od Městského soudu v Praze příslušný spisový materiál, z něhož vyplynulo, že právnímu zástupci stěžovatele bylo uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu doručeno již dne 9. 12. 2010. Následujícím dnem od tohoto doručení počala stěžovateli běžet 60ti denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 7. 2. 2011. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 8. 2. 2011, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle výše citovaného § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.
Za dané situace Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. května 2011
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj