Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair process due to court fee suspension without individual assessment.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging the suspension of proceedings due to unpaid court fees. The applicant argued that courts failed to adequately consider his financial circumstances when denying fee exemption, violating his right to a fair trial. The court ruled that the statutory procedure for fee payment and suspension is mandatory and leaves no room for judicial discretion, thus upholding the lower courts' actions as fully compliant with the law.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; The suspension of proceedings for non-payment of court fees is a mandatory statutory procedure that excludes judicial discretion and does not violate the right to a fair trial.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 19. května 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti P. Č., zastoupeného Mgr. Jiřím Kučerou, advokátem, AK se sídlem Praha 1, Klimentská 46, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 2. 2011 čj. 8 Co 275/2011-43 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 12. 2010 čj. 28 C 87/2010-32 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 2. 2011 čj. 8 Co 275/2011-43, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 12. 2010 čj. 28 C 87/2010-32 o zastavení řízení.
II. Obsah napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení, netřeba blížeji rekapitulovat, neboť jsou stěžovateli i ostatním účastníkům řízení známy.
III. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti nesouhlasí s právním názorem obecných soudů. Tyto soudy judikovaly, že jestliže stěžovatel i přes opakovanou výzvu soudu v poskytnuté lhůtě soudní poplatek nezaplatil, muselo být řízení postupem dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních v poplatcích, v platném znění (dále jen "zákon o soudních poplatcích"), zastaveno. Stěžovatel se domnívá, že tímto postupem bylo zasaženo do jeho práva na spravedlivý proces, neboť oba soudy nedostatečně zhodnotily stěžovatelovy majetkové a sociální poměry při posuzování žádosti o osvobození od soudních poplatků.
Úprava poplatkové povinnosti, provedená zákonem o soudních poplatcích, je jedním ze základních aspektů stanovujících podmínky práva na přístup k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Zákon v tomto směru stanovuje pevná pravidla, která přístup k soudu za současného splnění v něm obsažených podmínek umožňují. Daná pravidla pak musí respektovat nejen ten, kdo se práva na soudní ochranu dovolává, ale rovněž stát prostřednictvím orgánu soudní moci (srov. např. nález
sp. zn. IV. ÚS 162/99
, publ. in Sb. n. u., sv. 15, str. 53). Tato povinnost je rovněž uložena čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, který stanoví, že soudce je při svém rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvu, která je součástí právního řádu.
V projednávaném případě je nesporné, že nedošlo ze strany stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků bylo přezkoumáno odvolacím soudem a stěžovatel rovněž využil v předmětné věci svého práva obrátit se na Ústavní soud prostřednictvím ústavní stížnosti. Následný postup okresního soudu byl přesně určen ustanovením § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, a to určit poplatníkovi lhůtu k zaplacení soudního poplatku a po marném uplynutí lhůty řízení zastavit bez možnosti volného uvážení. Postup obecných soudů byl tedy v souladu se zákonnou úpravou a Ústavní soud neshledal jejich vykročení z rámce zákonnosti, natož ústavnosti.
S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. května 2011
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu