Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet formal requirements and lack of lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant P. Č. against lower court decisions. The applicant failed to comply with statutory requirements, specifically not retaining a lawyer and failing to attach copies of the challenged decisions. The court determined that repeated prior warnings and the applicant's history of similar procedural failures justified this dismissal without further individual notification.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; § 43 para. 1 letters a) and d); A constitutional complaint filed by a natural person is inadmissible if the complainant fails to be represented by a lawyer and fails to attach copies of the challenged decisions, provided the complainant has been previously warned and the defect persists.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 8 Co 187/2011 a sp. zn. 8 Co 795/11, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 6. 5. 2011 doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatel navrhl zrušit usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích shora uvedených spisových značek.
Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou návrhu, zkoumá, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V tomto případě shledal, že tomu tak není. Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem a k ústavní stížnosti nepřipojil kopie rozhodnutí, jejichž zrušení navrhl.
Z provedeného lustra spisů Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal, od roku 2007, více než sto ústavních stížností, z nichž nejméně polovina byla odmítnuta pro neodstranění vad, spočívajících zejména v tom, že nebyl zastoupen advokátem. Z mnoha řízení, vedených k návrhu stěžovatele před Ústavním soudem, vyplývá, že byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován (kupř. řízení
sp. zn. I. ÚS 257/09
,
I. ÚS 467/09
,
I. ÚS 787/09
,
III. ÚS 291/09
,
IV. ÚS 424/09
atd.).
Ústavní soud vychází z názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze totiž předpokládat, že takto již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé v paměti stěžovatele zafixovat poznání, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Za této situace by bylo další poučování stěžovatele o stejných povinnostech jen neefektivním a formalistickým konáním, protože stěžovatel již dobře ví, jak má ústavní stížnost vypadat.
Proto soudce zpravodaj, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh stěžovatele odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. května 2011
František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu