Constitutional Court dismisses VAT appeal as clearly unfounded due to prior binding precedent and lack of new facts.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the Constitutional Complaint filed by SAZKA, a.s., against tax assessments and court rulings. The complainant argued that a temporary suspension of specific VAT exemption clauses was reinstated by a later law, violating her property rights and the principle of legal certainty. The Court rejected these claims, citing a binding precedent from February 2011 that already resolved the issue and excluded the requested restoration of the repealed provisions. Consequently, the Court found the complaint clearly unfounded and refused to examine the alleged constitutional violations.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; If a Constitutional Complaint is clearly unfounded, the Court must dismiss it without oral proceedings, particularly when the issue has already been definitively resolved by a binding precedent.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti společnosti SAZKA, a.s., IČ 47 11 63 07, se sídlem Praha 9, K Žižkovu 851, zastoupené jednatelem JUDr. Alešem Hušákem, právně zastoupené Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem Advokátní kanceláře Bakeš & partneři Praha 1, Na Příkopě 23, směřující proti rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 9 ze dne 14. září 2007, č.j. 257155/07/009511/4420, Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 27. února 2008, č.j. 2927/08-1300-105163, a rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2010, č.j. 10 Ca 96/2008-90, a Nejvyššího správního soudu ze dne 9. prosince 2010, č.j. 7 Afs 91/2010-131, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo narušeno její ústavně zaručené právo vlastnit majetek, zakotvené v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zásady pro vyvlastnění, zakotvené v čl. 11 odst. 4 Listiny, princip ukládání daní, zakotvený v čl. 11 odst. 5 Listiny, právo na soudní a jinou ochranu a na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 4 Ústavy České republiky a v čl. 36 Listiny, a principy právního státu , zakotvené v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.
Napadeným platebním výměrem Finančního úřadu pro Prahu 9 byla stěžovatelce vyměřena daň z přidané hodnoty za měsíc červen 2007 ve výši 23.075.697,- Kč. K odvolání stěžovatelky proti platebnímu výměru vydalo Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu výše uvedené rozhodnutí, jímž odvolání zamítlo. O následné správní žalobě rozhodl citovaným rozsudkem Městský soud v Praze, který žalobu zamítl (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). O kasační stížnosti rozhodl napadeným rozsudkem Nejvyšší správní soud, který kasační stížnost zamítl (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti velice obsáhle popsala okolnosti, kdy ustanovení § 113 v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "zákon o DPH") omezovalo účinnost § 51 odst. 1 písm. b) a § 68 odst. 10 zákona o DPH do 31. prosince 2004. Zákonem č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, bylo omezení účinnosti zrušeno. Podle stěžovatelky tedy došlo k oživení zrušených ustanovení zákona o DPH a postup finančních orgánu, jakož i správních soudů, které tuto reinkarnaci nezohlednily, ji zkrátil v jejích právech. V důsledku toho jí byla vyměřena daň v rozporu se zákonem a stěžovatelka tak byla protiústavně poškozena. S ohledem na uvedené okolnosti se v ústavní stížnosti domáhala zrušení všech napadených rozhodnutí.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí a spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ca 96/2008, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.
Předně Ústavní soud konstatuje, že touto problematikou se již zabýval, a to přímo ve vztahu k dotčenému ustanovení zákona o DPH. Mimo dalšího podání stěžovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl usnesením ze dne 31. března 2011,
sp. zn. II. ÚS 1319/10
, zde existuje nález ze dne 8. února 2011,
sp. zn. I. ÚS 1696/09
, který se danou problematikou velice důkladně zabýval a závazným způsobem vyloučil i stěžovatelkou požadovanou obnovu již zrušeného ustanovení zákona. Proto čtvrtý senát na uvedený nález zcela odkazuje.
Ve stručnosti je pak možno odkázat rovněž na fakt, že ke zrušení části § 113 zákona o DPH, které upravovalo pozbytí platnosti dotčených ustanovení zákona o DPH k 31. prosinci 2004, došlo zákonem č. 109/2006 Sb., ze dne 14. března 2006. Stalo se tak tedy více než rok poté, co ustanovení o osvobození od daně zanikla
Ve svém podání stěžovatelka opakovaně argumentovala způsobem, kterým se zabýval již odvolací finanční orgán i správní soudy, a který neshledaly jako opodstatněný. Stěžovatelka neuvedla žádnou jinou okolnost, která by svědčila o tom, že v její věci došlo k naříkaným zásahům. Orgány veřejné moci se věcí zabývaly řádně a rozhodnutí o vyměření daně bylo vydáno na základě platné právní úpravy a v souladu s ústavním pořádkem. Proto Ústavní soud neshledal tvrzený zásah.
Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelkou tvrzená pochybení orgánů veřejné moci, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. května 2011
Michaela Židlická v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu