Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 1201/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.1201.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses complaint by a municipal office for lack of standing to challenge administrative court rulings.

Numero d'incarto IV.ÚS 1201/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the Brno-střed municipal office against administrative court decisions. The court held that administrative bodies lack active standing to file constitutional complaints because they are not entitled to fundamental rights. Consequently, the request to annul the specific statutory provision regarding notification timelines was also dismissed.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.; Administrative bodies lack active standing to file constitutional complaints as they do not possess the capacity to be holders of fundamental rights.

Parole chiave

Generato dall'IA
active standing constitutional complaint administrative body fundamental rights municipal office legal capacity public administration

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
); rozhodnout o tom přísluší ovšem senátu [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
Definičním znakem pojmu ústavní stížnosti dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jakož i § 72 odst.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
4 Ústavy ČR a současně k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
čl. 105 Ústavy ČR
Čl. 105 Ústavy ČR stanoví, že výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
sp. zn. Pl. ÚS-st.-9/99
Ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st.-9/99 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 16, str.
sp. zn. III. ÚS 101/95
sp. zn. III. ÚS 1101/08

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 16. května 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Úřadu městské části Brno-střed, se sídlem Dominikánská 2, 602 00 Brno, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. března 2011 č. j. 8 As 15/2011-72 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. prosince 2010 č. j. 29 A 125/2010-26, a o návrhu na zrušení § 11 odst. 1 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení", takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Návrh na zrušení § 11 odst. 1 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení", se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na samosprávu ve smyslu čl. 8, čl. 100 odst. 1, čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR a současně k zásahu do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V důsledku toho se navrhovatel domáhal jejich zrušení a dále, v souvislosti s tímto svým návrhem, i zrušení § 11 odst. 1 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "nejpozději však do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení".

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Čl. 105 Ústavy ČR stanoví, že výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

V rámci záležitosti stěžovatelem k posouzení Ústavnímu soudu předložené se uvedená maxima promítá na zákonné úrovni v § 2a zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů; na základě dikce tohoto ustanovení navrhovatel vykonává působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti, přičemž Úřad Městské části Brno-střed takto rozhodoval coby správní orgán o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy.

Ve stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st.-9/99 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 16, str. 372), na nějž lze pro obecnou dostupnost v podrobnostech odkázat, zformulovalo plénum Ústavního soudu závěr, dle něhož správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu.

Definičním znakem pojmu ústavní stížnosti dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jakož i § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Pro aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti z toho vyplývá, že takto legitimován je pouze ten subjekt (fyzická a právnická osoba), jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. Nikoliv tedy správní orgán rozhodující o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy.

Na tom nemění ničeho, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí navrhovatele vedené u Krajského soudu v Brně (sp. zn. 29 A 125/2010) i v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem (sp. zn. 8 As 15/2011) procesní způsobilostí v souladu se zákonem disponoval, resp. že mu svědčila pasivní legitimace [§ 4 odst. 1 písm. a), § 33 odst. 3, § 69, § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů].

Vzhledem k tomu, co do věcného projednání, ani návrh na zrušení v záhlaví citovaného zákonného ustanovení nemůže obstát. Poněkud jinak vyjádřeno, je-li ústavní stížnost odmítnuta z formálních důvodů [§ 43 odst. 1 písm. a) - e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu návrh na zrušení zákonných ustanovení sdílí osud ústavní stížnosti (srov. obdobně již usnesení

sp. zn. III. ÚS 101/95

); rozhodnout o tom přísluší ovšem senátu [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Na základě uvedených důvodů, ve vztahu k posuzované problematice obdobně jako kupříkladu již v usnesení

sp. zn. III. ÚS 1101/08

(dostupné na stránkách http://nalus.usoud.cz), bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. května 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu