Constitutional Court rejects disqualification claim against judge due to procedural disagreement in prior case.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed a disqualification objection raised by a petitioner against Judge Stanislav Balík, who served as the rapporteur in the petitioner's constitutional complaint. The petitioner argued that Balík was biased because he qualified their legal representation, while the judge maintained no personal relationship existed with the parties or the case. The court ruled that procedural disagreements or prior participation in similar complaints do not constitute a personal connection to the current matter under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A judge is not disqualified merely because a party disagrees with the procedural steps taken or because the judge has previously participated in deciding similar constitutional complaints against the same party.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Gűttlera a Františka Duchoně o námitce podjatosti, vznesené proti soudci Stanislava Balíka stěžovatelem P. Č., v rámci řízení o návrhu vedeném u Ústavního soudu pod
sp. zn. II. ÚS2853/10
, takto:
Soudce zpravodaj JUDr. Stanislav Balík není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. II. ÚS 2853/10
.
Odůvodnění:
V přípise z 13. prosince 2010, doručeném Ústavnímu soudu dne 14. prosince 2010, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Stanislava Balíka, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitku odůvodňuje mimo jiné tím, že si JUDr. Balík "vynucuje" podání ústavní stížnosti kvalifikovaným právním zástupcem, s čímž nesouhlasí.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Stanislav Balík uvedl, že stěžovatele ani žádného z účastníků osobně nezná a nemá žádný vztah k jeho osobě, k účastníkům, vedlejším účastníkům, ani k věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti. Zvolený procesní postup zcela odpovídá zákonu i dosavadní praxi Ústavního soudu a je standardní.
Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Stanislava Balíka. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2011
Ivana Janů, v.r.
předsedkyně senátu