Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 764/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.764.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible because the appealed decision was a temporary preliminary measure, not a final judgment.

Numero d'incarto II.ÚS 764/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Inammissibile (Inadmissible)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by a student against a regional court's dismissal of her request for a preliminary order. The student argued that the regional court's decision violated her fundamental rights regarding access to higher education. The court ruled the complaint inadmissible because the appealed decision was merely a temporary preliminary measure, not a final judgment, and thus did not meet the statutory requirements for constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if it challenges a decision that is not a final judgment, such as a temporary preliminary measure, as the court lacks jurisdiction over non-final acts.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility preliminary measure finality access to higher education temporary judicial order Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Art. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Art. 33 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
Art. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, tedy proti konečnému rozhodnutí ve věci.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") Ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. Š., zastoupené JUDr. Adélou Konvičkovou, advokátkou, se sídlem Masná 10, 702 00 Ostrava, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 1. 2011, č. j. 57 A 88/2010-36, za účasti Krajského soudu v Plzni jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 3. 2011 stěžovatelka napadla shora uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni a tvrdila, že tímto rozhodnutím bylo zasaženo do jejích ústavně chráněných práv, konkrétně že bylo porušeno její základní právo podle čl. 36 odst. 1 a čl. 33 odst. 3, ve spojení s čl. 2 odst.2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatelka podala žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí Rektora Západočeské univerzity v Plzni, jímž byla zamítnuta její žádost o přezkoumání rozhodnutí děkana Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni ze dne 21. 6. 2010, č. j. DFPR-SO 540/2010, o nepřijetí ke studiu v magisterském studijním programu M6805 Právo a právní věda, obor Právo, pro akademický rok 2010/2011. V tomto řízení podala stěžovatelka návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala, aby Západočeské univerzitě v Plzni, Fakultě právnické byla uložena povinnost zapsat ji ke studiu v magisterském studijním programu M6805 Právo a právní věda, obor Právo, pro akademický rok 2010/2011, a to do tří dnů od právní moci usnesení o předběžném opatření. Krajský soud ústavní stížností napadeným rozhodnutím návrh zamítl.

II. Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud, předtím než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") Ústavní soud rozhoduje o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Blíže tuto pravomoc rozvádí zákon o Ústavním soudu tak, že ústavní stížnost podle citovaného ustanovení Ústavy je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, tedy proti konečnému rozhodnutí ve věci.

Uvedené podmínky pro podání ústavní stížnosti nejsou v tomto konkrétním případě splněny, neboť stěžovatelkou napadené rozhodnutí nemá charakter konečného rozhodnutí. Stěžovatelka se totiž domáhala návrhem na vydání předběžného opatření plnění, kterého se domáhá návrhem ve věci samé, o němž dosud rozhodnuto nebylo. Kromě toho předběžné opatření nemá charakter konečného rozhodnutí a je pouze rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání.

Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj