Constitutional Court suspends enforcement of child support judgment due to procedural fairness concerns and disproportionate harm to father.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court suspended the enforceability of lower court judgments ordering child support payments. The father argued that enforcing the judgment violated his right to a fair process since he was paying support to his ex-wife's mother, not the child's mother, and had already begun paying the correct amount. The court found the suspension justified because the father would suffer disproportionately greater harm from immediate enforcement compared to any potential harm to the child, and no significant public interest required immediate execution.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Suspension of enforcement is permitted when the applicant demonstrates that immediate execution would cause them disproportionately greater harm than potential harm to others, and no important public interest necessitates immediate execution.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké, soudce Stanislava Balíka a soudce zpravodaje Pavla Rychetského v řízení o ústavní stížnosti L. L., zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Mánesova 19, proti výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 a výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 445/2010, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku III., za účasti Okresního soudu v Nymburce a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení a I. R., M. R., zastoupeného Městským úřadem Poděbrady, odborem sociálních věcí a zdravotnictví, se sídlem v Poděbradech, Jiřího náměstí 20/I, jako kolizním opatrovníkem, a I. M., jako vedlejších účastníků, takto:
Podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se odkládá vykonatelnost výroku III. rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 a výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 445/2010, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen ve výroku III.
Odůvodnění:
Dne 1. dubna 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedených výroků rozsudků obecných soudů z důvodu namítaného porušení svého základního práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Toto porušení spatřuje stěžovatel, který je otcem nezletilého M. R., ve skutečnosti, že mu byla výrokem III. napadeného rozsudku Okresního soudu v Nymburce (dále jen "okresní soud") ze dne 18. května 2010 sp. zn. 13 P 55/2008 uložena povinnost uhradit dlužné výživné za období od 1. prosince 2009 do 31. května 2010 v celkové částce 12 000 Kč k rukám babičky nezletilého ze strany matky I. M., ačkoliv v průběhu tohoto období tuto povinnost neměl, neboť podle rozsudku okresního soudu ze dne 24. listopadu 2008 č. j. 13 P 55/2008-77 měl tuto povinnost vůči matce nezletilého I. R., které předmětné výživné skutečně hradil. V mezidobí sice došlo k nařízení předběžného opatření usnesením okresního soudu ze dne 25. listopadu 2009 č. j. 13 P 55/2008-183, na jehož základě byl nezletilý svěřen do výchovy babičce nezletilého ze strany matky, tímto usnesením ale nebyla stanovena i povinnost hradit k jejím rukám výživné.
Napadený výrok III. rozsudku okresního soudu byl potvrzen výrokem rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011 sp. zn. 27 Co 455/2010, proti kterému ústavní stížnost rovněž směřuje.
S ústavní stížností navrhl stěžovatel odložení vykonatelnosti napadených výroků podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, do doby konečného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že podle § 99 zákona o rodině se spotřebované výživné nevrací, přičemž stěžovatel již začal dlužné výživné splácet. Ani v případě vyhovění ústavní stížnosti proto nebude moci žádat vrácení výživného, které v mezidobí uhradí. Jelikož se jedná o výživné dlužné za dobu již uplynulou, není podle jeho názoru obava, že by odkladem vykonatelnosti rozhodnutí vznikla nezletilému újma, neboť běžné měsíční výživné je z jeho strany hrazeno řádně a včasně.
Ústavní soud dospěl k závěru, že důvody uvedené stěžovatelem pro odložení vykonatelnosti jsou opodstatněné, přičemž vyhovění tomuto návrhu by nebylo v rozporu se žádným důležitým veřejným zájmem a újma vzniklá neprodleným výkonem napadených výroků by pro stěžovatele znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká by při odložení vykonatelnosti mohla vzniknout jiným osobám.
Protože v dané věci byly splněny podmínky podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodl Ústavní soud na základě uvedených skutečností o odložení vykonatelnosti napadených výroků rozsudků obecných soudů, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2011
Dagmar Lastovecká v. r.
předsedkyně senátu