Constitutional complaint dismissed as untimely due to missing 60-day filing deadline after Supreme Court decision.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint without examining the merits because it was filed one day after the statutory 60-day deadline expired. The petitioner claimed violations of fundamental rights, but the Court found the filing date fell outside the mandatory period following the Supreme Court's ruling. Since the statute of limitations is mandatory, the Court could not extend the time limit and rejected the complaint as untimely.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints must be filed within 60 days of the final procedural decision; failure to meet this mandatory deadline results in dismissal without substantive review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti D. B., JUDr. Janem Urbancem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 7 Tdo 952/2010, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. 12 To 59/2010, a rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 14 T 67/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se podanou ústavní stížností domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí. Tvrdil, že jimi došlo k zásahu do jeho základních práv chráněných ústavním pořádkem. Konkrétně měl být porušen čl. 3 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina).
Ústavní soud musí kdykoliv za řízení zkoumat, zda jsou splněny formální podmínky pro věcné projednání ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Takovým prostředkem bylo v případě stěžovatele rozhodnutí dovolacího soudu o jeho dovolání, které podal proti shora uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové.
Ze spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 14 T 67/2009, který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že stěžovateli i jeho obhájci bylo doručeno usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 7 Tdo 952/2010, dne 24. 9. 2010 (pátek). Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 24. 11. 2010. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti však marně uplynula již dne 23. 11. 2010 (úterý). Přitom ustanovení zákona o Ústavním soudu o délce lhůty k podání stížnosti je kogentní povahy a Ústavní soud tedy nemůže tuto lhůtu prominout ani prodloužit, byť byla zmeškána o jediný den (srov. např. též usnesení IV. ÚS 248/96 dostupné na http://nalus.usoud.cz). V daném případě tak byla ústavní stížnost podána opožděně.
Za této situace nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout bez věcného projednání jako opožděně podanou podle ustanovení § 43 odst.1, písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. března 2011
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj