Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 493/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.493.11.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal due to exhaustion of ordinary legal remedies under subsidiarity principle.

Numero d'incarto IV.ÚS 493/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against a district court judgment appointing a guardian ad litem. The applicant argued that the appointment violated fundamental rights because statutory conditions for guardianship were not met, citing prior precedent. The court ruled that the applicant failed to exhaust available ordinary legal remedies, specifically a complaint for confusion of proceedings, before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary legal remedies, reflecting the principle of subsidiarity and the role of the Constitutional Court as ultima ratio.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies subsidiarity principle constitutional complaint ordinary legal remedies guardian ad litem confusion of proceedings ultima ratio

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Z uvedeného se podává, že stěžovatel nedostál požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 229 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu
§ 234 odst. 5 občanského soudního řádu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
I. ÚS 2369/07
Constitutional Court of Czechia annuls district court decisions for violating fair trial rights due to improper guardian appointment.
IV. ÚS 1778/08
Constitutional Court of Czech Republic annuls judgment for violating fair trial rights due to improper guardian appointment.
I. ÚS 1642/08
Constitutional Court annuls judgment for violating fair trial rights due to inactive and conflicted guardian appointment.
II. ÚS 460/09
Constitutional Court voids judgment for unfair process due to inadequate location search and conflict of interest in guardian appointment.
I. ÚS 3059/07
Constitutional Court of Czech Republic allows appeal by invalidly appointed guardian for absent party.
III. ÚS 1231/09
Constitutional Court annuls lower court ruling for violating fair trial rights via formal guardian appointment.
II. ÚS 171/06
Constitutional court appoints guardian for minor child in constitutional complaint regarding alimony modification.
I. ÚS 264/06
Constitutional Court of Czechia ruled that appointing a guardian without verifying residence violated the right to court protection.
II. ÚS 565/03
Constitutional court annuls lower court's guardian appointment due to insufficient search for missing person's whereabouts.
IV. ÚS 811/05
Constitutional Court annuls judgment for appointing guardian without proving unknown residence, violating right to court.
II. ÚS 629/04
Constitutional Court dismisses appeal for violation of fair trial rights due to ineffective guardian appointment.
I. ÚS 559/2000
Constitutional Court annuls lower court ruling appointing a guardian for a tenant claiming unknown residence status.
III. ÚS 117/2000
Constitutional Court dismisses constitutional complaint for non-exhaustion of legal remedies due to procedural default.
III. ÚS 1143/09
Constitutional Court voids lower court judgment for violating fair trial rights regarding unknown residence and guardian appointment.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 21. března 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele R. T., zastoupeného JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem se sídlem Králodvorská 16, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. srpna 2000 sp. zn. 6 C 2064/2000, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Mělo se tak stát tím, že k jeho vydání došlo poté, kdy mu byl ustanoven opatrovník, aniž k tomu byly splněny podmínky předpokládané v ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. Stěžovatel poukázal na rozhodovací důvody nálezů

sp. zn. I. ÚS 2369/07

,

IV. ÚS 1778/08

,

I. ÚS 1642/08

,

II. ÚS 460/09

,

I. ÚS 3059/07

,

III. ÚS 1231/09

,

II. ÚS 171/06

,

I. ÚS 264/06

,

II. ÚS 565/03

,

IV. ÚS 811/05

,

II. ÚS 629/04

,

I. ÚS 559/2000

a domáhal se, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil.

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Dle § 75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (čl. 4 Ústavy ČR). Smysl a účel této zásady reflektuje maximu, dle níž ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice. Ústavní soud představuje v této souvislosti ultima ratio, institucionální mechanismus, jenž nastupuje v případě selhání všech ostatních (kupř. nález

sp. zn. III. ÚS 117/2000

).

Podle § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ve znění zákona č. 7/2009 Sb., žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu anebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Podle § 234 odst. 5 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

Změna pravidel občanského soudního řízení zmíněnou novelizací o. s. ř. (s účinností od 1. 7. 2009) činí dosavadní judikaturu Ústavního soudu - včetně té, na níž poukazuje stěžovatel - upínající se k postupům obecných soudů při ustanovování opatrovníka osobám neznámého pobytu nebo osobám, jimž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nepoužitelnou (srov. kupř. i nález

sp. zn. III. ÚS 1143/09

).

Z uvedeného se podává, že stěžovatel nedostál požadavku vyjádřenému v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu bylo třeba o návrhu rozhodnout, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj