Constitutional Court dismisses judge's recusal claim based on unsubstantiated allegations of past regime ties.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the petitioner's recusal objection against Judge Jiří Mucha, who was presiding over a case involving his wife's constitutional complaint. The petitioner alleged unverified connections between the judge and the former totalitarian regime, while the judge denied any involvement in the related proceedings. The court ruled that without objective evidence of a relationship or conflict of interest, no legitimate doubt regarding the judge's impartiality exists.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A judge is excluded from a case only if objective doubts about impartiality exist or if they performed another function in the same matter, and subjective claims without factual basis do not constitute grounds for recusal.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o námitce podjatosti podané stěžovatelem Ing. V. S., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 14 Co 472/2010-384 a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 4. 5. 2010 č.j. 9 P 127/2007-373, takto:
Soudce Jiří Mucha není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.
Odůvodnění:
I. Stěžovatel ve svém přípisu ze dne 10. 2. 2011 uvedl, že vztah Jiřího Muchy k totalitnímu režimu je před veřejností zamlčován a musí tak vycházet z neověřených informací. Soudce Mucha dle stěžovatele požíval v době nesvobody nebývalých privilegií ze strany režimu. Jako soudce zpravodaj v případu ústavní stížnosti manželky stěžovatele osobním jednáním s představiteli Okresního soudu v Jablonci nad Nisou (prostřednictvím telefonátu) vědomě poškodil stěžovatelku, dezinformoval členy senátu a umožnil tím přetrvání poměrů u jmenovaného Okresního soudu až do současnosti.
Přípisem ze dne 21. 2. 2011 se k námitce podjatosti vyjádřil soudce Jiří Mucha v tom smyslu, že nemá jakýkoliv poměr k věci ani účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, jenž by mohl vyvolat objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivně se soudce podjatým necítí. Pokud se stěžovatel odvolává na "zamlčované, negativní, neověřené informace" o jeho "vztahu vůči totalitnímu režimu", nepovažuje soudce za nutné na taková tvrzení jakkoli reagovat. Závěrem soudce konstatuje, že ve věci ústavní stížnosti manželky stěžovatele s představiteli Okresního soudu v Jablonci nad Nisou nejednal, a to ani osobně ani "prostřednictvím telefonu".
II. Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.
Osobní vztah soudce ke stěžovateli, resp. jiným účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dán není, a ani stěžovatel jej netvrdí. Námitky stěžovatele jsou neseny toliko na vlně subjektivních názorů stěžovatele, které však nejsou podloženy žádnou objektivní skutečností, z níž by bylo lze dovodit jakýkoli vztah soudce Jiřího Muchy ke stěžovateli či předmětu řízení.
Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti jmenovaného soudce není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech
sp. zn. I. ÚS 167/94
,
I. ÚS 370/04
,
II. ÚS 105/01
,
II. ÚS 105/01
a další). Stěžovatelem vznesené námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát IV. Ústavního soudu nevyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. března 2011
Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu