Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to appear with mandatory lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by J. K. against lower court decisions regarding health insurance debt enforcement. The applicant failed to appear with a lawyer, violating the mandatory representation requirement under the Constitutional Court Act, despite repeated prior warnings. The court rejected further notification as ineffective given the applicant's history of non-compliance with similar procedural mandates.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 1 lit. a): A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer, and repeated warnings render further notification ineffective.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2011, čj. 20 Cdo 4681/2010 - 51, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 24. 6. 2010, čj. 33 E 716/2010 - 3, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou dne 4. 3. 2011 stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví označených usnesení, jimiž byl nařízen výkon rozhodnutí podle vykonatelného výkazu nedoplatků oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Územního pracoviště Frýdek - Místek, č. 8641000458, ze dne 31. 3. 2010, a odmítnuto jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2010, čj. 38 Co 747/2010 - 27.
Jak již byl stěžovatel opakovaně informován, Ústavní soud může přikročit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí až poté, co ověří, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu").
Podle § 30 odst. 1 tohoto zákona musí být fyzické a právnické osoby, jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem, zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Z ústavní stížnosti však vyplývá, že stěžovatel, ačkoliv byl v tomto ohledu Ústavním soudem již mnohokrát v minulosti poučen, v posuzovaném případě opět advokátem zastoupen není.
Přitom byl na základě jeho předcházejících ústavních stížností k odstranění takovýchto jejich vad opakovaně vyzýván s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí jeho ústavní stížnosti (např.
sp. zn. I. ÚS 3016/07
,
II. ÚS 1066/09
,
I. ÚS 2304/09
,
IV. ÚS 56/06
,
II. ÚS 256/06
,
II. ÚS 2521/07
a další). Stěžovatel byl rovněž Ústavním soudem již několikrát poučen v tom smyslu, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se mu poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích.
Protože u stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace mu byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, setrvání na požadavku jeho nového poučování by bylo postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavní soud proto jeho ústavní stížnost odmítl soudcem zpravodajem, bez ústního jednání a bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2011
František Duchoň, v. r.
soudce Ústavního soudu