Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3282/10 ECLI:CZ:US:2011:3.US.3282.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to correct procedural defects and lack of legal representation.

Numero d'incarto III.ÚS 3282/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because the filing contained procedural defects and lacked mandatory legal representation. Although the applicant requested free legal aid due to financial hardship, the Bar Association rejected the request, finding the applicant failed to prove inability to secure counsel. The Court ruled that the applicant did not remove the defects within the extended deadline, necessitating the rejection of the complaint under the relevant statute.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 41 písm. b) a § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the applicant fails to correct statutory defects, including the absence of legal counsel, within the prescribed time limit.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection legal representation requirement procedural defect correction free legal aid denial Bar Association decision statutory time limits applicant burden of proof

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Stěžovatel nebyl při podání návrhu zastoupen advokátem, jak to vyžaduje § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a jeho návrh vykazoval i další vady.
§ 41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb.
389/11, jímž byla jeho žádost o určení advokáta zamítnuta s tím, že stěžovatel nijak neprokázal splnění zákonné podmínky pro určení advokáta - skutečnost, že se mu nepodařilo zajistit si právní pomoc způsobem zákonem stanoveným (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb.).

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. Š., bez právního zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 18. 11. 2010 návrh stěžovatele. Stěžovatel nebyl při podání návrhu zastoupen advokátem, jak to vyžaduje § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a jeho návrh vykazoval i další vady.

Ústavní soud proto stěžovatele v souladu s § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy odstranil nedostatek zastoupení advokátem, jakož i další vady svého návrhu. Současně jej poučil o následcích neodstranění vad. Výzva byla stěžovateli doručena dne 14. 1. 2011.

Stěžovatel reagoval podáním dne 26. 1. 2011 tak, že požádal Ústavní soud o přidělení advokáta "ex offo" s tím, že stěžovatelova "finanční situace je na hranici únosnosti".

Ústavní soud stěžovatele informoval o tom, že není oprávněn ustanovit stěžovateli advokáta, avšak je možné žádat o (bezplatné) určení advokáta Českou advokátní komoru; současně stěžovateli poskytl potřebné kontaktní údaje. Lhůtu pro odstranění vad ústavní stížnosti Ústavní soud stěžovateli prodloužil do 26. 2. 2011 a poučil jej o následcích neodstranění vad. Přípis byl stěžovateli doručen dne 28. 1. 2011.

Stěžovatel reagoval dne 22. 2. 2011 podáním, ve kterém znovu sdělil, že nemá prostředky na zaplacení advokáta. Současně zaslal Ústavnímu soudu kopii rozhodnutí České advokátní komory (dále jen "ČAK") ze dne 8. 2. 2011 č. j. 389/11, jímž byla jeho žádost o určení advokáta zamítnuta s tím, že stěžovatel nijak neprokázal splnění zákonné podmínky pro určení advokáta - skutečnost, že se mu nepodařilo zajistit si právní pomoc způsobem zákonem stanoveným (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb.). S ohledem na to, že stěžovatel žádal o právní pomoc bezplatnou, vyjádřila se v odůvodnění svého rozhodnutí ČAK také ke stěžovatelem tvrzeným (a částečně neprokázaným) osobním a majetkovým poměrům. Dospěla k závěru, že poměry stěžovatele bezplatnou právní pomoc neodůvodňují. Stěžovatel ve svém podání ze dne 22. 2. 2011 vznášel námitky proti závěrům ČAK. Stěžovatel však/tedy vady svého návrhu neodstranil.

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel přes výzvu a řádné poučení ve stanovené lhůtě (resp. dosud) neodstranil vady návrhu, nezbylo Ústavnímu soudu než postupovat dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a stěžovatelův návrh odmítnout.

Nad rámec Ústavní soud uvádí, že závěry ČAK se nejeví rozporné se zákonem a nejsou ani excesem, jenž by nespravedlivě upíral stěžovateli právo na spravedlivý proces. Jak vyplývá i z podání stěžovatele z 22. 2. 2011, tento sám uvádí, že ČAK dle zákona požaduje, aby stěžovatel prokázal, že se mu nepodařilo zajistit si právní pomoc, avšak stěžovatel "pochybuje, že by mu některý advokát vydal písemné odmítnutí právní pomoci". Je tak zřejmé, že stěžovatel se vlastně o zajištění si právní pomoci nepokusil (žádného advokáta nenavštívil a nepožádal o právní pomoc, příp. o "potvrzení" o odmítnutí právní pomoci, ať již z jakýchkoliv důvodů) a nevynaložil tedy evidentně žádné úsilí o naplnění zákonné podmínky pro určení advokáta ČAK; pokud by úsilí vyvinul, zajisté by i tvrdil a případně doložil konkrétní výsledky takového úsilí/jednání. Z vlastní činnosti je přitom Ústavnímu soudu známo, že taková "potvrzení" o odmítnutí právní pomoci advokáti vydávají (stěžovatel není první osobou žádající právní pomoc od ČAK). Rovněž závěry ČAK ohledně poměrů stěžovatele se nejeví Ústavnímu soudu jako excesivní, když mimo jiné je zřejmé, že stěžovatel ani řádně všechny podstatné skutečnosti ve své žádosti u určení advokáta netvrdil a případně je ani řádně neprokazoval; je přitom na stěžovateli (žadateli), aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokazoval.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu