Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 392/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.392.11.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as premature because appeal against procedural order was not exhausted.

Numero d'incarto I.ÚS 392/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a tenant against a municipal court's dismissal of his appeal. The tenant argued that the lower court violated his right to a fair process by citing theoretical legal opinions instead of substantive reasons. The court ruled the complaint inadmissible because the appealed decision was merely a procedural order regarding witness testimony protocols, not a final judgment on the eviction case itself.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 202 odst. 1 písm. a) OSŘ: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies, as appeals against procedural orders that do not directly affect the outcome of the case are not permitted under the relevant code of procedure.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint admissibility exhaustion of remedies procedural order appeal eviction proceedings fair trial rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 202 odst. 1 písm. a) OSŘ
Podle stěžovatele usnesení, jímž předseda senátu rozhodne o návrzích na doplnění protokolu, nejsou těmi typy rozhodnutí, jimiž se vede řízení a u nichž není, ve smyslu § 202 odst. 1 písm. a) OSŘ, odvolání přípustné.
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Nejedná se tedy o pravomocné rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by teprve byla přípustná ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
Vzhledem k tomu že městský soud odůvodnil odmítnutí odvolání pouhým odkazem na teoretické právní názory, porušil jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Mgr. K. H., zastoupeného Mgr. Barborou Dvořákovou, advokátkou se sídlem Praha 1, V Kolkovně 3, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2010, čj. 35 Co 541/2010 - 121, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým Městský soud v Praze odmítl jeho odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 10. 2010, čj. 11 C 181/2008 - 101. Podle stěžovatele usnesení, jímž předseda senátu rozhodne o návrzích na doplnění protokolu, nejsou těmi typy rozhodnutí, jimiž se vede řízení a u nichž není, ve smyslu § 202 odst. 1 písm. a) OSŘ, odvolání přípustné. Vzhledem k tomu že městský soud odůvodnil odmítnutí odvolání pouhým odkazem na teoretické právní názory, porušil jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu shora označeného usnesení Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že jím bylo odmítnuto odvolání stěžovatele proti usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o tom, že námitka proti znění protokolu o výslechu svědka, sepsaného dne 9. 9. 2010, kterou vznesl stěžovatel svým podáním ze dne 21. 9. 2010, není důvodná. V odvolání stěžovatel vyvracel důvody, na kterých soud prvního stupně založil svůj závěr o nedůvodnosti vznesené námitky. Odvolací soud odkázal na ustanovení § 202 odst. 1 OSŘ s tím, že se jedná o usnesení, kterým se upravuje vedení řízení, takže proti němu není odvolání přípustné a nejedná se o rozhodnutí, které by mělo přímý vliv na rozhodnutí ve věci samé.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda je ústavní stížnost přípustná. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V předmětné věci probíhá řízení o žalobě na vyklizení bytu. Soud průběh řízení protokoluje a případně rozhoduje usnesením o námitkách proti znění protokolu. Proti takovému usnesení není, podle § 202 odst. 1 písm. a) OSŘ, odvolání přípustné, neboť se jedná o typ usnesení, jímž se pouze upravuje vedení řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé. Nejedná se tedy o pravomocné rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by teprve byla přípustná ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Za této procesní situace je stěžovatelova ústavní stížnost předčasná, protože mu zůstává k dispozici celý soudní proces, ve kterém má mít možnost hájit svá práva.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná. Proto ji soudce zpravodaj odmítl usnesením, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o č. 182/1993 Sb., Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. února 2011

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu