Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 126/10 ECLI:CZ:US:2011:3.US.126.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as inadmissible due to exhaustion of legal remedies.

Numero d'incarto III.ÚS 126/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint, ruling it inadmissible because all legal remedies had been exhausted. The applicant had filed an appeal to the Supreme Court, which serves as the final procedural step before seeking constitutional review. The court determined that filing the complaint prematurely would improperly interfere with the Supreme Court's jurisdiction and violate the statutory requirement to exhaust all available remedies.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all ordinary and extraordinary legal remedies provided by law, including the final appeal to the Supreme Court.

Parole chiave

Generato dall'IA
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility Supreme Court appeal legal remedies hierarchy procedural prerequisites

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2011 ve věci navrhovatele P. H., zastoupeného JUDr. Mario Hartmannem, advokátem se sídlem v Ostravě, 8. března 269/11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2008 č. j. 85 C 302/2006-75 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 10. 2009 č. j. 71 Co 19/2009-139, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 1 Ústavy České republiky. Z obsahu listiny (fotokopie podaného dovolání) ze dne 15. 1. 2009 je zřejmé, že proti výše citovanému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podal navrhovatel dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném prostředku. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, když ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky - stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy přípustných procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že stěžovatel svého práva podat mimořádný opravný prostředek, tj. dovolání, využil - dovolání je tedy nutno považovat za poslední procesní prostředek, který mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že jeho ústavní stížnost byla podána předčasně a jde tedy o návrh nepřípustný. Nutno dodat, že přezkum stížností napadených rozhodnutí Ústavním soudem předtím, než o podaném dovolání rozhodne Nejvyšší soud, by fakticky znamenal nahrazení jeho rozhodovací činnosti, čímž by Ústavní soud nepřijatelně vstoupil do soustavy obecných soudů a jeho jednání by tak bylo v rozporu s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Konečně, poté, co Nejvyšší soud rozhodne a stěžovatel k jeho obsahu bude mít výhrady, je dána možnost ve stanovené lhůtě proti jeho rozhodnutí ústavní stížností brojit, případně postupovat dle § 72 odst. 4 cit. zákona o Ústavním soudu.

S poukazem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (usnesení

sp. zn. IV. ÚS 393/06

a násl.), na výše uvedená zjištění a právní ustanovení bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2011

Pavel Holländer

soudce zpravodaj