Constitutional Court dismisses appeal against search warrants as evidence preservation is sufficiently justified.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging two search warrants issued by the District Court in Loune. The applicant argued the warrants lacked specific suspicion and failed to justify the intrusion as an urgent, non-repetitive measure under the Criminal Procedure Code. The Court found the prosecutor's justification for preserving evidence against tax fraud sufficient and the scope of items seized appropriately defined.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 158 odst. 3 písm. i) tr. řádu; § 160 odst. 4 tr. řádu: A search warrant may be issued as an urgent, non-repetitive measure if there is a concrete risk of evidence destruction and the scope is reasonably defined to serve the criminal investigation.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 10. února 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného Mgr. Karlem Volfem, advokátem v Praze 5, Jindřicha Plachty 28, proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 11. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1015/2010-5, vydanému Okresním soudem v Lounech, a proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 11. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1016/2010-5, vydanému Okresním soudem v Lounech, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Okresního soudu v Lounech (dále též "okresní soud") s tvrzením, že jejich vydáním došlo k porušení čl. 2, čl. 10, čl. 11 a čl. 26 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatel okresnímu soudu především vytýká, že uvedené příkazy k domovní prohlídce nejsou odůvodněny z hlediska provedení domovní prohlídky jako úkonu neodkladného či neopakovatelného ve smyslu § 158 odst. 3 písm. i) ve spojení s § 160 odst. 4 tr. řádu. V napadených příkazech dále, dle stěžovatele, není uvedeno žádné konkrétní podezření na trestnou činnost, jež je vyšetřována policejním orgánem, a není z nich zřejmé, proč nelze použít jiných postupů, které zná trestní řád pro opatření věcí důležitých pro trestní řízení a které nejsou spojeny s domovní prohlídkou. Stěžovatel dále tvrdí, že příkazy k domovní prohlídce se vztahovaly na data, nikoli počítače či harddisk, které mu byly odebrány.
Po přezkoumání argumentů, obsažených v ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí, Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud ve své judikatuře konstatoval, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých) může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§ 160 odst. 4 tr. řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§ 83 odst. 1 al. 2 tr. řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. nálezy
sp. zn. II. ÚS 298/05
,
II. ÚS 362/06
,
II. ÚS 789/06
,
II. ÚS 474/07
,
IV. ÚS 1780/07
).
Z obsahu spisů Okresního soudu v Lounech sp. zn. 0 Nt 1015/2010 a sp. zn. 0 Nt 1016/2010, které si Ústavní soud za účelem posouzení ústavní stížnosti vyžádal, Ústavní soud zjistil, že návrhy státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 8. 10. 2010 č. j. 9 VZN 1513/2009-380 a 9 VZN 1513/2009-383, na základě kterých byla ústavní stížností napadená rozhodnutí vydána, jsou z hlediska prověřování pro podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., přiměřeně a dostatečně odůvodněny, a to v intencích § 160 odst. 4 tr. řádu. Státní zástupkyně v návrzích na vydání příkazu k domovní prohlídce uvedla, že stěžovatel je zmocněn zastupovat společnost LOSTR a. s. (od 1. 9. 2010 pod názvem LEGIOS a. s.) při jednáních s finančním úřadem. Statutární zástupce této společnosti patří mezi skupinu osob podezřelých ze spáchání výše uvedené trestné činnosti. Státní zástupkyně v návrhu dále uvedla, že z operativního šetření policie vyplynulo, že některé účetní doklady a listiny, týkající se podnikání společnosti, by mohl mít stěžovatel v držení, aniž by je na výzvy finančního úřadu vydal. S ohledem na uvedené státní zástupkyně podala uvedené návrhy na vydání příkazu k domovní prohlídce podle § 83 odst. 1 tr. řádu s tím, že domovní prohlídka může být provedena i jako neodkladný a neopakovatelný úkon dle § 158 odst. 3 písm. i) tr. řádu za splnění podmínek § 160 odst. 4 tr. řádu, neboť je dáno nebezpečí jeho zmaření tím, že hrozí zničení nebo ztráta důkazů, které se v místě prohlídky mohou nacházet, a z hlediska účelu trestního řízení provedení prohlídky nesnese odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání.
Nahlíženo na tyto návrhy státní zástupkyně, v souvztažnosti (vzájemné podmíněnosti) s následně vydanými příkazy k domovní prohlídce, nebyly shledány námitky stěžovatele ústavněprávně relevantní. Totéž se týká i výtky míry vymezení věcí důležitých pro trestní řízení ("zejména účetní doklady, účetní evidence, smlouvy a další doklady týkající se obchodní činnosti v příkazu specifikovaných společností, a to jak v listinné, tak v elektronické podobě, konkrétně objednávky, faktury, dodací listy, celní doklady, průvodní listy, razítka, e-mailová korespondence mezi podezřelými a další písemnosti a věci, na jejichž základě bude možné prověřovanou trestnou činnost zdokumentovat"), které jsou v napadených rozhodnutích relevantně vymezeny.
Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. února 2011
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu