Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 237/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.237.11.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed due to failure to retain a lawyer and lack of required decision copy.

Numero d'incarto I.ÚS 237/11
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant P. Č. against a regional court decision. The applicant failed to comply with statutory requirements, specifically not retaining a lawyer and failing to attach the decision being challenged. The court noted the applicant's history of over a hundred complaints, many rejected for similar formal defects, and deemed further warnings unnecessary given prior knowledge.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; The Constitutional Court rejects a constitutional complaint if the applicant fails to retain a lawyer and does not attach the challenged decision, particularly when the applicant has a history of similar procedural failures.

Parole chiave

Generato dall'IA
Constitutional Court procedure mandatory lawyer representation formal defects complaint attachment of decision repeated procedural failures legal aid requirement dismissal of complaint

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
§ 30 para. 1 of the Law on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letters a) and d) of the Law on the Constitutional Court

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. října 2010, sp. zn. 19 Co 1976/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 25. 1. 2011 doručena ústavní stížnost, kterou si stěžovatel sepsal sám a ve které navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 19 Co 1976/2010.

Dříve než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a shledal, že tomu tak není.

Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. K ústavní stížností nebyla připojena kopie rozhodnutí, jehož zrušení je navrhováno.

Z provedeného lustra bylo zjištěno, že stěžovatel podal, od roku 2007, již sto ústavních stížností, z nichž nejméně 50 bylo odmítnuto pro neodstranění vad, zejména proto, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Z mnoha řízení, vedených k návrhu stěžovatele před Ústavním soudem, vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučován (kupř. řízení

sp. zn. I. ÚS 257/09

,

I. ÚS 467/09

,

I. ÚS 787/09

,

III. ÚS 291/09

,

IV. ÚS 424/09

atd.).

Ústavní soud vychází z názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v jeho případech předchozích. Lze totiž předpokládat, že takto dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé v paměti stěžovatele zafixovat poznání, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Za této situace by bylo další poučování stěžovatele o stejných povinnostech jen neefektivním a formalistickým konáním.

Proto soudce zpravodaj, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, návrh stěžovatele odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné

V Brně dne 3. února 2011

František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu