Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2860/09 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2860.09.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because the appealed jurisdiction decision could not cause harm after the lawsuit was withdrawn.

Numero d'incarto IV.ÚS 2860/09
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a lawyer against a Supreme Court ruling on jurisdiction. The lawyer argued that the Supreme Court incorrectly assigned a case to a district court instead of a regional court, violating his right to court protection. However, the Court found that the underlying civil proceedings had been terminated by the withdrawal of the plaintiff's claim, rendering the jurisdictional decision incapable of causing any harm to the complainant's rights.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint must be rejected if the appealed decision is incapable of causing harm to the applicant's subjective rights due to the termination of the underlying proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint dismissal jurisdictional decision harm withdrawal of claim right to court protection Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Mgr. J. S., advokáta, zastoupeného JUDr. Věrou Boudnou, advokátkou Advokátní kanceláře se sídlem v Praze 1, Dušní 8/11, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 7. 2009 č. j. Ncp 1255/2009-62, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. 1. Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na soudní ochranu, zaručeného čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, zrušení shora označeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

2. Jak stěžovatel uvádí v ústavní stížnosti, vystupoval v období od dubna 2007 do září 2008 na základě smlouvy o poskytování právních služeb jako právní zástupce společnosti Moravské naftové doly, a. s. (vedlejší účastník), a zastupoval tuto společnost v řadě jí vedených sporů, přičemž plné moci pro zastupování v těchto sporech mu uděloval Ing. P. C., jeden ze členů představenstva společnosti. Ten byl pověřen ke sjednávání těchto smluv dalšími třemi členy představenstva jmenovanými na valné hromadě společnosti. O platnosti usnesení této valné hromady byl veden soudní spor, v němž Krajský soud v Brně rozhodl v červenci roku 2008 tak, že jde o usnesení neplatné. Uvedené usnesení však nebylo stěžovateli doručeno a dozvěděl se tak o něm až na podzim roku 2008, kdy také přestal činit jménem vedlejšího účastníka jakékoliv další úkony. Do té doby však stěžovatel v řízeních vedlejšího účastníka sepisoval různé návrhy. Vedlejší účastník se v této souvislosti žalobou podanou v prosinci roku 2008 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhal určení neplatnosti všech plných mocí stěžovateli udělených Ing. C. a náhrady škody, která vedlejšímu účastníku údajně vznikla v důsledku úkonů, které stěžovatel v rámci zastupování vedlejšího účastníka činil. Stěžovatel v tomto řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 60 C 262/2008 namítal věcnou nepříslušnost okresního soudu, Vrchní soud v Praze však v ústavní stížností napadeném rozhodnutí rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 60 C 262/2008 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy a nikoliv krajské soudy, neboť se podle názoru vrchního soudu nejedná o nárok z obchodního závazkového vztahu.

3. Stěžovatel se v ústavní stížnosti s tímto právním názorem vrchního soudu neztotožňuje, neboť podle jeho názoru je v předmětné věci vztah mezi advokátem a klientem coby podnikatelem vztahem obchodním ve smyslu ustanovení § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a je tedy podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve sporech z obchodních závazkových vztahů mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti v prvním stupni příslušný krajský soud. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze byl tak stěžovatel odňat svému zákonnému soudci a došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu. V závěru ústavní stížnosti proto stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud toto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze zrušil.

II. 4. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 1 doručeného Ústavního soudu dne 8. 11. 2010 Ústavní soud zjistil, že předmětné řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 60 C 262/2008 bylo v návaznosti na zpětvzetí návrhu vedlejším účastníkem usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 9. 2010 č. j. 60 C 262/2008-134 zastaveno, a toto rozhodnutí, jak Ústavní soud ověřil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 1, nabylo právní moci dne 25. 9. 2010.

5. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelem napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné příslušnosti okresního soudu v dané věci tak v důsledku zastavení celého řízení na základě zpětvzetí žalobního návrhu v celém rozsahu vedlejším účastníkem (žalobcem) není schopno způsobit újmu ve sféře subjektivních práv stěžovatele a není tedy způsobilé zasáhnout do žádného ze základních práv stěžovatele. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu