Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 2937/10 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2937.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal claiming fair trial violation due to unexamined witnesses in fraud case.

Numero d'incarto IV.ÚS 2937/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by L. K. against lower court rulings in a fraud conviction case. The applicant argued that the trial court violated his right to a fair trial and the presumption of innocence by refusing to examine two witnesses. The court found the appeal unfounded because the appellate court adequately addressed the unexamined evidence in its reasoning, thereby curing any potential procedural defect.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded when the lower court's failure to examine specific evidence was remedied by the appellate court's reasoned decision, ensuring no violation of fundamental rights occurred.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint fair trial rights presumption of innocence appellate review evidence examination fraud conviction procedural defect

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny
Stěžovatel je toho názoru, že obecné soudy se uvedeným postupem dopustily porušení základního práva na spravedlivý proces, jež je garantován čl. 36 Listiny.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Vlasty Formánkové ve věci ústavní stížnosti L. K., právně zastoupeného advokátem JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, Hauerova 3, Opava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2010 sp. zn. 8 Tdo 600/2010, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2009 sp. zn. 6 To 533/2009 a rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 2 T 26/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 12. 10. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Stěžovatel byl výše citovaným rozsudkem okresního soudu uznán vinným trestným činem podvodu a za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let. Stěžovateli byl rovněž uložen zákaz činnosti. Nalézací soud přitom zamítl stěžovatelova obhájce na doplnění dokazování výslechem svědků D. Č. a J. Č. Odvolací soud takové doplnění dokazování považoval za nadbytečné. Stěžovatel je toho názoru, že obecné soudy se uvedeným postupem dopustily porušení základního práva na spravedlivý proces, jež je garantován čl. 36 Listiny. Stejně tak došlo k porušení principu presumpce nevinny.

III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z protokolu o hlavním líčení ze dne 29. 7. 2009, pořízeného před Okresním soudem v Bruntálu, je zřejmé, že obhájce navrhl výslech svědků Č., přičemž tento návrh byl soudem zamítnut. Z odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu nevyplývá, že by se tento s navrženým a neprovedeným důkazem jakkoli argumentačně vypořádal nebo že by uvedl důvody, pro které provedení navrženého důkazu nepřipustil. Dle náhledu Ústavního soudu je třeba nalézacímu soudu tuto skutečnost vytknout, ovšem vzhledem k tomu, že se s takto navrženým a neprovedeným důkazem v rámci svého odůvodnění vypořádal odvolací soud, nelze konstatovat, že by v rámci soudního řízení došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele. Pochybení, jehož se dopustil okresní soud, bylo zhojeno odvolacím soudem a Ústavní soud tak neshledává důvod pro uplatnění své kasační pravomoci.

Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do výlučné pravomoci obecného soudu. Z principu rovnosti účastníků nevyplývá, že by byl obecný soud povinen vyhovět všem důkazním návrhům účastníků řízení; případně, že by důkazy provedené z jejich podnětu měly být učiněny v nějakém úměrném poměru. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný k rozhodnutí. Je na úvaze soudu, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je právně významná pro zjištění skutkového stavu.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu