Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 3143/10 ECLI:CZ:US:2011:2.US.3143.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court of Czech Republic annuls district court decision for denying pre-trial hearing on detention appeal.

Numero d'incarto II.ÚS 3143/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic annulled the district court's decision rejecting the applicant's appeal against continued detention. The applicant argued that his fundamental rights were violated because he was not heard by a court before the prosecutor's decision on detention was reviewed. The court found the applicant's claim valid, noting the absence of any hearing record in the file. Consequently, the lower court's ruling was revoked to ensure compliance with the right to a fair trial.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Article 5, Section 4 of the European Convention on Human Rights; Article 36, Section 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms: A person charged with a criminal offence is entitled to a hearing by a court before any decision is made on their appeal against a decision to continue detention.

Parole chiave

Generato dall'IA
pre-trial hearing requirement detention appeal review fundamental rights violation European Convention Article 5 Constitutional Court annulment

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Article 5, Section 4 of the European Convention on Human Rights
Article 36, Section 1 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Section 82, Paragraph 3, Letter a) of the Act on the Constitutional Court
Proto bylo napadené rozhodnutí zrušeno podle § 82 odst.
Section 39 of the Act on the Constitutional Court
Vzhledem k povaze věci Ústavní soud posoudil nejprve případnou naléhavost věci a po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 39 zákona č.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Slyšení obviněného soudem (přezkum rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby)

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 20. ledna 2011

sp. zn. II. ÚS 3143/10

ve věci ústavní stížnosti L. S. proti usnesení Okresního soudu v Blansku sp. zn. 0 Nt 704/2010 ze dne 9. září 2010, kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti usnesení státního zástupce o ponechání stěžovatele nadále ve vazbě, za účasti Okresního soudu v Blansku jako účastníka řízení a Okresního státního zastupitelství v Blansku jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

Usnesení Okresního soudu v Blansku sp. zn. 0 Nt 704/2010 ze dne 9. září 2010 se ruší.

Odůvodnění

I. Rekapitulace ústavní stížnosti

1. Ústavní stížností podanou dne 4. listopadu 2010 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Tímto rozhodnutím byla jako nedůvodná zamítnuta jeho stížnost proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Blansku č. j. ZT 82/2010-205 ze dne 25. srpna 2010, kterým byl z útěkového a předstižného důvodu ponechán nadále ve vazbě. Stěžovatel je přesvědčen, že napadeným usnesením byla porušena jeho základní práva podle čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Stěžovatel s odkazem na rozhodovací činnost Ústavního soudu [nálezy

sp. zn. Pl. ÚS 45/04

ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.);

sp. zn. III. ÚS 2198/09

ze dne 22. 10. 2009 (N 227/55 SbNU 135)] konkrétně zdůrazňuje nezbytnost slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodnuto o jeho stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby. Tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo soudem rozhodnuto o jeho stížnosti bez předchozího slyšení.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že netrvá na ústním jednání před Ústavním soudem.

II. Naléhavost věci

4. Vzhledem k povaze věci Ústavní soud posoudil nejprve případnou naléhavost věci a po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Věc je naléhavá, neboť je nežádoucí, aby projednání ústavní stížnosti vedlo k podstatnějšímu prodlužování vazby stěžovatele (a tím k prodlužování omezení jeho osobní svobody), ať už by samotné rozhodnutí o ústavní stížnosti bylo jakékoliv. Proto byla tato věc projednána přednostně.

III. Procesní postoj ostatních účastníků řízení

5. Okresní soud v Blansku ve vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na obsah svého rozhodnutí a souhlasil s tím, aby bylo upuštěno od ústního jednání.

6. Podobně i Okresní státní zastupitelství v Blansku souhlasilo s upuštěním od ústního jednání, aniž by se jakkoliv vyjádřilo k ústavní stížnosti.

IV. Skutková východiska

7. Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. 0 Nt 704/2010 Ústavní soud zjistil, že proti stěžovateli je na základě usnesení policejního orgánu ze dne 19. května 2010 vedeno trestní stíhání pro trestné činy loupeže podle § 234 odst. 1 trestního zákona a podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 trestního zákona a podle § 178 odst. 1 a 3 trestního zákoníku. V této věci byl stěžovatel zadržen dne 15. května 2010 a posléze vzat do vazby z útěkového a předstižného vazebního důvodu. Státním zástupcem bylo dne 25. srpna 2010 rozhodnuto, že se stěžovatel z uvedených důvodů nadále ponechává ve vazbě. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel jednak sám a jednak prostřednictvím své obhájkyně stížnost, v níž byla namítána nekonkrétnost vazebních důvodů, resp. absence jejich existence. Napadeným usnesením byla stížnost stěžovatele odmítnuta jako nedůvodná. V soudním spise se nenachází žádný protokol o slyšení stěžovatele a v napadeném rozhodnutí rovněž chybí jakákoliv zmínka o slyšení stěžovatele před vydáním rozhodnutí.

V. Právní východisko

8. Ústavní soud v nálezu

sp. zn. Pl. ÚS 45/04

závazně vyložil, že podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nutné slyšení obviněného soudem předtím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby, jak správně uvádí stěžovatel. Tento právní názor nebyl následnou rozhodovací činností Ústavního soudu nijak překonán.

VI. Závěr

9. V posuzovaném případě se slyšení stěžovatele evidentně nekonalo. Tvrzení stěžovatele v tomto směru je podepřeno jak vlastním zněním odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž chybí jakákoliv zmínka o provedeném slyšení, tak především obsahem soudního spisu, který žádný protokol o slyšení stěžovatele neobsahuje.

10. Ústavní soud tedy shledal argumentaci stěžovatele důvodnou, a proto ústavní stížnosti zcela vyhověl. Tím, že stěžovatel nebyl soudem slyšen před rozhodnutím o stížnosti proti rozhodnutí státní zástupkyně o jeho ponechání ve vazbě, bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy, jež je součástí ústavního pořádku [

sp. zn. Pl. ÚS 36/01

ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.)]. Proto bylo napadené rozhodnutí zrušeno podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

VII. Ústní jednání

11. V souladu s § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bylo upuštěno od ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci a všichni účastníci s tímto postupem souhlasili.