Constitutional Court dismisses judge's request to recuse herself due to daughter's role as lawyer for the party. The court finds objective grounds for recusal under the Constitutional Court Act. The decision establishes that a judge must be excluded if reasonable doubts about impartiality exist.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the request by Judge Vlasta Formánková to recuse herself from the case IV. ÚS 2800/07. Her daughter was registered as a lawyer representing the applicant during the proceedings, creating a conflict of interest. The court ruled that objective doubts regarding the judge's impartiality were sufficient grounds for recusal under the relevant statute.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A judge must be excluded from proceedings if there are reasonable doubts about their impartiality due to personal relationships with parties or their representatives, regardless of whether actual bias is proven.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila o vyloučení soudce v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. IV. ÚS 2800/07
, takto:
Soudkyně Vlasta Formánková je vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 2800/07
.
Odůvodnění:
Ve svém podání Vlasta Formánková, členka rozhodujícího senátu Ústavního soudu, ve smyslu § 37 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), navrhla, aby byla vyloučena z projednávání a rozhodování, neboť její dcera Mgr. T. T. byla v období od 13. 11. 2007 do 31. 3. 2009, zapsána do seznamu advokátních koncipientů, a tuto funkci vykonávala v Advokátní kanceláři Svejkovský, Kabelková, v. o. s. v Plzni, přičemž jmenovaný advokát JUDr. Jaroslav Svejkovský v dané věci zastupuje stěžovatele.
Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, mimo jiné, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Tyto podmínky jsou v daném případě splněny.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je subjektivní hledisko účastníků řízení i samotných soudců, podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, byť rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i věcného rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly.
Z citovaného ustanovení § 36 zákona o Ústavním soudu je patrné, že k závěru o tom, že je soudce vyloučen, není potřebné, aby bylo prokázáno, že je podjatý; postačuje, lze-li se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.
V projednávané věci jde (prostřednictvím její dcery) o vztah soudkyně k zástupci účastníka řízení, a tento vztah je způsobilý objektivně vést k legitimním pochybnostem, že soudkyně nemá k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Ústavní soud proto dospěl k závěru, že podmínky pro vyloučení soudkyně Vlasty Formánkové z projednání a rozhodování věci dle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jsou zde dány, pročež rozhodl, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2010
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu