Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 3585/10 ECLI:CZ:US:2011:3.US.3585.10.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed as untimely because the rejected appeal was not a legal remedy for time calculation purposes.

Numero d'incarto III.ÚS 3585/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court dismissed the constitutional complaint as untimely and the underlying appeal as inadmissible. The applicant claimed violations of fundamental rights regarding the removal of counsel and lack of appeal instructions, but the Supreme Court correctly rejected his appeal as inadmissible under civil procedure law. Consequently, the Supreme Court's decision to reject the appeal was not a discretionary act subject to constitutional review, and the statutory deadline for filing the complaint had expired.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the statutory deadline, which runs from the delivery of the decision on the last legal remedy; a decision rejecting an appeal as inadmissible does not constitute a legal remedy for calculating this period.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statutory deadline inadmissible appeal legal remedy procedural time limit Supreme Court fundamental rights

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele J. N., zastoupeného JUDr. Květuší Blaškovičovou, advokátkou se sídlem 301 66 Plzeň, Pod Vinicemi 2, P.O. BOX 297, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 10. 2010 č. j. 25 Cdo 4521/2009-82 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2009 č. j. 56 Co 604/2008-43, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání směřující proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 1. 2009 č. j. 56 Co 604/2008-43. Uvedl, že podal žalobu na náhradu škody - nemajetkové újmy, způsobené mu při výkonu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem a požadoval zaplacení 1.000.000.000,- Kč, soud I. stupně ji zamítl. Poněvadž odvolací soud rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město ze dne 25. 9. 2008 č. j. 38 C 146/2008-30 potvrdil, podal proti rozsudku soudu II. stupně dovolání, jemuž Nejvyšší soud nevyhověl. Jeho rozhodnutím se cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 1, čl. 9 odst. 3, čl. 90 a čl 95 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s ohledem na obsah podání, v němž žalobce (nyní stěžovatel) namítal vady řízení, tkvící dle jeho přesvědčení v tom, že v trestním řízení mu byl původně ustanovený obhájce protiprávně odňat, že odvolací soud v předmětném řízení zamlčel, že má jako žalobce právo podat proti jeho rozsudku dovolání a na znění § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (účinné před 1. 7. 2009), opodstatněně jeho dovolání jako nepřípustné odmítl. V odůvodnění svého rozhodnutí pak vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč vady trestního řízení (z nichž stěžovatel odvozoval svůj nárok na přiměřené zadostiučinění, uplatněný žalobou) nemůže jako dovolací důvod ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu v dovolacím řízení namítat a proč takovým důvodem nemůže být ani absence poučení o dovolání, které konečně žalobce podal. Nutno konstatovat, že odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost Nejvyšším soudem nelze považovat za učiněné ve smyslu § 72 odst. 4 cit. zákona o Ústavním soudu, tj. z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010 odmítnut jako zjevně neopodstatněný, návrh napadající rozsudek Krajského soudu v Plzni pak jako podaný po lhůtě k tomu stanovené, když stěžovatelovo dovolání - odmítnuté jako nepřípustné, nelze považovat za procesní prostředek, který mu zákon k ochraně práva poskytuje, a od doručení rozhodnutí o něm pak odvíjet běh lhůty k podání ústavní stížnosti proti rozsudku soudu II. stupně ze dne 29. 1. 2009 [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a § 72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2011

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu