Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 3360/10 ECLI:CZ:US:2011:1.US.3360.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses unconstitutional law review request due to lack of standing and procedural prerequisites.

Numero d'incarto I.ÚS 3360/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to annul a specific provision of the Building Savings Act. The applicant argued that the new tax rule created an unjustified inequality between savers who closed accounts early in 2010 and those who did so later. However, the Court determined that the applicant failed to meet the procedural requirements for filing a constitutional law review, specifically lacking the necessary prior administrative or judicial remedies. Consequently, the Court dismissed the request as inadmissible because the applicant was not a qualified person to submit such a petition directly.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 74 zákona o Ústavním soudu: A request to annul a law must be filed by a person who has already lodged a constitutional complaint under the specified conditions; otherwise, the request is inadmissible.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional law review standing requirements procedural prerequisites unconstitutional complaint inadmissible petition building savings act tax inequality

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně o níže specifikovaném návrhu stěžovatele M. H., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I. Návrhem ze dne 28. 11. 2010 se navrhovatel domáhal zrušení "navržené změny části zákona č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, § 36 (nového) odstavce 8: Příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a), na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 50 %." (navrhovatel se zjevně dopustil chyby, neboť správně se jedná o ustanovení § 36 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. - poznamenal Ústavní soud).

Navrhovatel soudí - zjednodušeně řečeno - že zmiňované ustanovení zavádí ničím neodůvodněnou nerovnost, neboť u těch účastníků stavebního spoření, kteří svoje stavební spoření řádně ukončili v první polovině roku 2010 a byla jim státní podpora tedy již vyplacena, jsou zvýhodněni oproti těm, kterým byla smlouva o stavebním spoření ukončena později; ti budou tedy postiženi onou daní podle ustanovení § 36 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 348/2010 Sb.

II. Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zrušení zákona.

Podle § 64 odst. 1 citovaného zákona jsou oprávněni podat návrh na zrušení zákona jen osoby v tomto ustanovení uvedené. Podle § 64 odst. 1 písm. e) tohoto zákona je oprávněn podat návrh na zrušení zákona ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona.

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 74 citovaného zákona může fyzická nebo právnická osoba spolu s ústavní stížností podat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

V předmětné věci se navrhovatel obrátil na Ústavní soud přímo s návrhem na zrušení zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 64 odst. 1 písm. e) a v § 74 zákona o Ústavním soudu.

Vzhledem k tomu nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zrušení zákona podle § 43 odst. 1 písm. c) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Za této situace se rovněž jevilo nadbytečným vyzývat navrhovatele k odstranění vad podání (stěžovatel nebyl řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2011

Ivana Janů, v. r.

předsedkyně senátu