Legislator Giurisprudenza & Legislazione
IV.ÚS 3220/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.3220.10.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal on trivial fee as no fundamental rights violation occurred.

Numero d'incarto IV.ÚS 3220/10
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint challenging police and prosecutor decisions regarding a 745 CZK fine. The applicant argued a violation of fair trial rights, but the court found the appeal clearly unfounded due to the fee's trivial nature. The court ruled that such minor administrative penalties do not warrant constitutional intervention absent extreme circumstances.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

Zákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní stížnost proti rozhodnutím týkajícím se bagatelních částek je zjevně neopodstatněná, pokud orgány postupovaly v souladu s právy a principy Listiny.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint trivial fee fair trial rights police fine unfounded appeal fundamental rights procedural justice

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 83 Ústavy
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy
83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. R. G., zastoupeného JUDr. Pavlem Kortou, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě, Poštovní 2, směřující proti usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Obvodního oddělení Orlová č. j. KRPT-21440-13/TČ-2010-070318 ze dne 17. srpna 2010 a proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Karviné, pobočka v Havířově sp. zn. 11 Zn 4983/2010 ze dne 2. září 2010 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení jeho práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Obvodního oddělení Orlová č. j. KRPT-21440-13/TČ-2010-070318 ze dne 17. srpna 2010 byla zamítnuta žádost stěžovatele o uhrazení svědečného ve výši 745,- Kč za podání vysvětlení. Stížnost proti tomuto usnesení státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné, pobočka v Havířově usnesením sp. zn. 11 Zn 4983/2010 ze dne 2. září 2010 zamítl.

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že není řádnou další odvolací nebo stížnostní instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování soudů nebo orgánů činných v trestním řízení. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by tyto orgány na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].

Nelze přehlédnout též skutečnost, že v daném případě bylo předmětem v záhlaví citovaných rozhodnutí svědečné ve výši 745,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 602/05

,

sp. zn. III. ÚS 748/07

,

sp. zn. I. ÚS 931/08

,

sp. zn. IV. ÚS 697/09

a další) přitom dal již v minulosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však v záhlaví citované rozhodnutí rozhodně považovat nelze) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

Podle přesvědčení Ústavního soudu policejní orgán i státní zástupce rozhodli v záhlaví citovanými rozhodnutími v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině a svá rozhodnutí též logicky a srozumitelně odůvodnili. Ústavní soud tak žádný důvod pro svůj kasační zásah neshledal.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2010

Miloslav Výborný

předseda IV. senátu Ústavního soudu