Constitutional complaint dismissed for non-exhaustion of administrative appeal remedies before the Supreme Administrative Court.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint without a hearing, ruling it inadmissible due to non-exhaustion of legal remedies. The petitioner challenged a dismissal of his claim against his police dismissal, but the court noted that the Supreme Administrative Court was still reviewing the case. Consequently, the court held that the constitutional remedy could not be pursued until the final administrative decision was rendered.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 102 soudního řádu správního práva: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law, specifically requiring a final decision from the Supreme Administrative Court before seeking constitutional review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Mgr. Ing. Bc. K. Š., zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě, Čs. legií 5, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 264/2009-54 ze dne 26. července 2010 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 7. října 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku pro tvrzené porušení svých základních práv. Z ústavní stížnosti vyplývá, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 14. srpna 2009 č. j. KRPT-52308-7/ČJ-2009-0700KR-PK o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ze subsidiární povahy ústavní stížnosti vyplývá, že ochrana základních práv a svobod Ústavním soudem nastupuje až tehdy, kdy své povinnosti ochránit základní práva a svobody ve smyslu čl. 4 Ústavy nedostály soudy obecné. K vyčerpání posledního procesního prostředku k ochraně práva přitom nestačí pouze jeho řádné uplatnění, nýbrž o něm musí být i rozhodnuto.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je kasační stížnost podle § 102 soudního řádu správního právním prostředkem, jehož vyčerpání je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti. Poučení o možnosti podat kasační stížnost bylo obsaženo i v napadeném rozsudku, přičemž stěžovatel ve svém doplnění ústavní stížnosti výslovně uvedl, že tuto možnost využil. Vzhledem k tomu, že o napadeném rozsudku Krajského soudu v Ostravě bude rozhodovat Nejvyšší správní soud, je ústavní stížnost proti tomuto rozsudku v tomto okamžiku nepřípustná.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 2010
Pavel Rychetský
soudce zpravodaj